Friend or girlfriend

Untitled Part 89

„Tyhle krabice dej prosím sem,“ naviguju Jamese, když mi pomáhá nosit věci z auta nahoru do bytu. No vlastně on je nosí a já mu do toho mluvím, skvělá spolupráce.

„Takže se sem už stěhuješ natrvalo?“ usměje se na mě Jamie na chodbě. Ach... ten jeho úsměv. Sakra, jak dlouho na něj zírám.

„J-jo už to tak bude, chci se tady zabydlet, ještě než začne škola.“ A hlavně nemyslet na Harryho, Liama nebo Sophii.

„Večer pořádáme menší oslavu nového školního roku na střeše, tak přijďte. A abych nezapomněl je to v havajském stylu,“ naposledy se na mě usměje a jde někam ven. Nejspíš na nákup.

„Ty to teda bereš hopem,“ drcne do mě James s krabicí v ruce. 

„Cože?“ nechápavě se na něj otočím. 

„Před dvěma dny ses rozešla s Harrym a už máš další rande,“ hodí krabici k ostatním. Doufám, že tím jeho opatrným zacházením nic nezničil.

„Ani nevím, jestli tam půjdu,“ s nezájmem pokrčím rameny a začnu postupně rozdělávat všechny krabice. Až se budu příště stěhovat, musím si na ty krabice napsat co v nich je, jelikož teď v tom mám hrozný zmatek.

„Ty tam teda rozhodně půjdeš,“ rozhodne za mě James a jde pro další krabice. Kolik jich vůbec mám?

Celý den jsem vybalovala jednu krabici po druhé a konečně jsem se blížila k cíli. Jenže když jsem se podívala na hodiny, které jsem si zatím položila na stůl, jelikož nejsem zrovna technický typ na to je někam věšet. Celkem jsem se zhrozila, bylo půl šesté a v šest máme jít na tu párty. No skvěle. Rychle jsem vyhrabala ručník a nějaký šampon abych se mohla osprchovat a začít se připravovat.

Takže… havajský styl. Co si mám vůbec vzít na sebe, abych nevypadala jako magor. Chvíli jsem jen tak civěla do už srovnané skříně a vybírala co na sebe. Nakonec jsem si na sebe vzala riflové kraťasy, bílé volnější tričko a přes to Willovu kostkovanou košili. Vlasy jen tak lehce navlním a nechám je volně rozpuštěné.

„Iz dělej,“ zabouchá na dveře mého pokoje James.

„No jo, vždyť už jdu.“ Naposledy se na sebe podívám do zrcadla a jdu ke dveřím.

„Vážně ti to sekne,“ obdivně zahvízdá James.

„Díky,“ nadšeně se na něj usměju.

„Takže nový začátek, bez Harryho?“

„Sám si jednou říkal, že na vysoký můžeš být tím, kým chceš, ne?“

„Takhle se mi líbíš,“ přitáhne si mě k sobě do objetí.

„Tak tady jste, už jsem se bál, že nedorazíte,“ vesele k nám přiběhne Jamie, hned jak se objevíme na střešní terase.

„Ahoj, jinak hezkej kostým,“ usměju se na něj a rychle si ho prohlédnu. Očima se zastavím na jeho nahé hrudi, která je pokreslena nějakými znaky. Nezírej na něj tak. Nejradši bych si za to dala facku, ale asi by to nevypadalo zrovna nejlíp.

„Válečník tiki… uch málem bych zapomněl, tohle je pro vás,“ oběma nám na krk nasadí květinový věnec.

„Musíš na něj pořád tak zírat,“ drcne do mě James, když si jdeme pro kelímek s pitím.

„Můžu snad za to, že vypadá jako nějaký řecký bůh sexu.“ Panebože, já to řekla nahlas.

„Tohle kdybych řekl Willovi, tak skončíš na dívčí koleji,“ začne se smát James.

„Ha ha ha, jsi strašně vtipný Jamesi… já nevím kdo volal svému tátovy a dělal mu návrhy v domnění, že voláš svojí holce...“  

„Iz, co ty tady?“ otočím se za známým hlasem.

„Matte, páni ahoj,“ pozdravím se s Mattem, Harryho bratrancem.

„Slyšel jsem, že jste se s Harrym rozešli.“

„Jo no… Jamesi tohle je Matt, Harryho bratranec. Matte můj spolubydlící James,“ navzájem je rychle představím.

"My se jich snad nezbavíme," zašeptá mi u ucha James.