Friend or girlfriend

Untitled Part 44

„Kdes nechala Harryho, jsem se těšila, že mě vyzvedne a ono nic,“ podívá se na mě vyčítavě Anna, když ke mě dorazí v letištní hale, kde na ní už přes dvacet minut čekám. Nechápu, proč jsem tolik pospíchala, když ona stejně přijde pozdě.

„Taky jsi mohla jet taxíkem,“ pobaveně se na ní ušklíbnu, ale i tak jí pomůžu s taškama do auta a konečně se vydáme na cestu domů.

***

„Co máš v plánu na dnešní večer?“ zeptám se jí když konečně stojíme v kuchyni, když v ruce za zády držím obálku s lístkama od Liama na jejich dnešní koncert.

„Proč?“ nechápavě se na mě otočí, když přestane vykrádat naší ledničku. Copak ona doma nejí?

„No já jen, že mám náhodou dvě propustky do koncert One direction,“ začnu jí před obličejem mávat obálkou.

„Už mám jasno v dnešních plánech.“ Než stačím nějak zareagovat, vytrhne mi obálku z ruky a začne jí trhat na kousky, jen aby se dostala k obsahu. Sakra jak ona to dělá. Alespoň, že jsou ty propustky zalaminovaný, jinak ona by je byla schopná roztrhat. „Tohle už nikdy nesundám,“ pověsí si jednu ze dvou visaček na krk a začne se promenádovat jako modelka na Fashion week. Ještě, že jsem na tohle její chování už zvyklá, protože jinak bych si o ní myslela, že je totální cvok. Zrovna stojí před zrcadlem a dělá do něj pózy, jako kdyby jí někdo fotil. Co to mám za kamarády, jeden větší blázen než druhej.

„Tak sebou pohni, zajdem někam na oběd a pak můžem jet do arény,“ přeruším zrovna její nácvik póz pro paparazzi.

„Pane bože, co si vezmu na sebe, vždyť vůbec nic nemám.“ Nad její přehnaně hysterickou reakcí protočím oči a odpustím si svoji poznámku o tom jak má na tři dny zabalenej asi dvacetikilový kufr. 

Na sebe si vezmu černé upnuté rifle, tričko s nějakým potiskem a na to černou koženou bundu do pasu. Vlasy si stáhnu do ledabylého drdolu. Ještě nějakou kabelku přes rameno a můžu vyrazit.

„Anno, dělej,“ zakřičím zespoda, když zjistím, že tady ještě není.

„Vždyť už jdu,“ začne scházet ze schodů jak nějaká miss a nezapomene u toho mávat a rozdávat úsměvy na všechny strany. Hlavně se nesmím začít smát, na tohle chování jsem přece už zvyklá.

Páni, až teď jsem si uvědomila, že po čtyřech letech strávených na internátě ve stejným pokoji jsem pořád ještě normální.

„Nezajdem do Itakante restaurant?“ navrhnu Anně v autě.

„Co se takhle na jídlo vykašlat a jet rovnou do arény,“ otočí se na mě s výrazem ublíženýho štěněte.

„Tak na to zapomeň.“

„Fajn,“ uraženě se namáčkne ještě víc do sedadla a kouká z okna.

„Nechci ti nic říkat, ale nemyslíš, že by bylo lepší, kdybys tu věc, co máš na krku schovala?“

„Fajn, ale z krku jí nesundám,“ zastrčí si ji pod tričko. Lepší než se s tím promenádovat po celým Londýně.

„Slečno Berry, zrovna se nám uvolnil jeden stůl.“ Obě následujem Mika až ke stolu pro dva.

„Děkuji Miku.“ Ten se jenom usměje a odejde pryč.

„Takže Miku?“ podívá se na mě zvědavě Anna.

„Co zase?“ podívám se na ní přes hranu jídelního lístku.

„Nic já jen, že je k nakousnutí.“ Poznámka pro mě, už jí sem nikdy nebrat.

„Já už se nemůžu dočkat,“ poskakuje Anna v autě, samozřejmě hned jak jsme nasedly do auta, musela si znova upravit svůj makeup a hlavně pořád si někam přendávala tu blbou visačku. Nedivila bych se, že jí už nikdy nenajde.

„Jo bude to fajn,“ věnuju jí úsměv. Mám štěstí, že nemusím řídit, protože bych se bála, že bych od nervozity zdeformovala volant.

Tvůj přítel je Harry ne Liam, myslím, že když jsem si to řekla asi milionkrát tak si to budu pamatovat.

HARRY PO

„Někoho vám vedu,“ otevře dveře od naší šatny Paul.

„Ahoj kluci,“ vykoukne z poza něj Iz a za ní je ještě nějaká holka. Rychle se zvednu z gauče a jdu se přivítat se svojí přítelkyní. Jenže Liam udělá to samý a s úsměvem jde směrem kde stojí Iz. Co sakra blbne?

Iz naštěstí pochopí o co se Liam asi snaží.

„Chyběl jsi mi, Harry,“ zdůrazní moje jméno, udělá ke mně několik kroků a obejme mě. Sice to muselo vypadat opravdu divně, ale lepší než, aby Liam udělal něco špatně. Liam jako by se vzpamatoval a na poslední chvíli se otočil ke stolu s pitím. 

Nechápu, na co myslel, mohl všechno zničit. Hlavně jakmile by se to dozvěděl někdo z managementu, udělali by Iz ze života peklo. Nejen, že by musela zaplatit pokutu, ale určitě by z ní udělali hroznou mrchu. Bulváru by prodali, to že chodí s Liamem a ze mě by udělali chudáka co chodil s holkou, která ho podváděla.

„Tohle je Anna moje kamarádka,“ ukáže na holku, která stojí za ní.

„Myslím, že kluky ti představovat nemusím,“ otočí se na ní s úsměvem. Jak může mít někdo tak krásný úsměv.

„Kluci, za pět minut začínáte, tak sebou hoďte,“ přijde nám připomenout Paul.

„My už stejně půjdem,“ začne se zvedat z gauče Iz, která doted seděla na místě vedle mě.

„Potom vás obě odvezu, dobře?“

„Dobře,“ opětuje mi úsměv Iz.

 Dneska jsem jí ještě nepolíbil, takže to musím okamžitě napravit. Nakloním se k ní a zlehka přitisknu svoje popraskané rty na její dva měkké polštářky. Celou dobu jsem si připadal jako feťák, který potřebuje další dávku svojí drogy… A přesně tu jsem teď dostal.

„Oni jsou spolu tak roztomilý,“ začne se nad námi rozplývat Anna.

„Liame, jsi v pohodě?“ zeptá se ho Niall, když ho plácá po zádech, aby se neudusil minerálkou.

„Jo myslím, že jo.“

„Uvidíme se potom,“ rozloučí se s námi holky a odejdou.