Friend or girlfriend

Untitled Part 57

Potom menším incidentu, při kterém nám Louis zničil stan, jsme s Liamem skončili ve společném stanu s klukama.

Vzbudila jsem se okolo druhé hodiny v noci s tím, že mám plný močový měchýř. Asi deset minut jsem se snažila přemluvit, že ještě usnu, a že to vydržím do rána. Jenže to vůbec nepomohlo. Vymotala jsem se ze spacáku a opatrně jsem šla k zipu. Nepočítala jsem, ale s tím, že tam bude mít Louis nohy, o které jsem zakopla a spadla Harrymu k nohám. Ha, celkem ironie. Nevím, jak jsem to dokázala, ale nikoho jsem neprobudila.

Vylezla jsem ze stanu a podívala se kolem. Skvělý, všude samá tma a mě se chce čůrat. Rozsvítila jsem teda baterku a vydala se někam do lesa. Proč mi to připomíná nějakou scénu z hororu. Teď jsem mohla být doma ve své měkké postýlce a ne uprostřed divočiny.

Vracela jsem se zpátky ke stanu, když jsem uslyšela nějaké kroky, které se ke mně přibližovaly. Dobře jen klid, třeba to je nějaký roztomilý zvířátko. Jediný co mě v tu chvíli napadlo, bylo začít utíkat a to hodně rychle. Moje představa o roztomilém zvířátku se rozplynula hned, co mě to začalo pronásledovat. Pane bože, určitě to je nějaký masový vrah a teď mě tady zabije. Začala jsem propadat panice. Otočila jsem se, abych viděla, jestli mě stále někdo pronásleduje. To jsem, ale neměla dělat, protože jsem zakopla o nějaký kořen nebo větev a praštila sebou na zem.

„Nezabíjej mě prosím,“ schovala jsem si hlavu do rukou a snažila se potlačit tu bolest, co mi vystřelovala z kolena. Hodně blbý nápad běhat po tmě v lese.

„Jsi v pořádku?“ Tak počkat ten hlas znám.

„Harry?“

„Nechtěl jsem tě tak vyděsit, můžeš vstát?“ Vážně, nechtěl jsi mě tak vyděsit. Já si právě prožila nejhorší okamžik ve svém životě.

„Au, bolí mě koleno.“ S jeho pomocí se postavím na nohy.

„Počkej, pomůžu ti,“ zvedne mě do náruče a nese zpátky do našeho tábora.

„Jsem těžká, polož mě.“

„Co sis sakra myslela, žes musela začít sprintovat přes les a ještě ke všemu v noci,“ uchechtne se Harry.

„Já jsem se bála, že jsi třeba masový vrah a chceš mě zabít,“ zamumlám mu do krku.

„Tady si na chvíli sedni a já dojdu pro lékárničku, dobře?“ přikývnu na souhlas a sednu si na kmen stromu.

„Zkus se postavit,“ podá mi lékárničku do rukou a zase si mě vezme do náruče.

„Kam to jdeš?“ nechápavě se na něj podívám, když mě nese pryč z tábora.

„Podívám se ti na tu nohu a nechci vzbudit kluky až budeš křičet,“ začne se smát Harry. Dobře teď mám vážně strach.

Harry mě donese na menší útes, ze kterého je nádherný výhled na jezero s menším vodopádem. A to je jenom několik minut od našeho tábora. Posadí mě na zem a otevře lékárničku.

„Vyhrň si tepláky a já se na to podívám, dobře?“ podívá se na mě stylem, jako by to vysvětloval malému dítěti, které spadlo z kola a on se snaží, aby přestalo brečet.

Rozsvítí baterku a nasměruje její světlo na moje poraněné koleno. Pomalu, abych se odřeniny moc nedotýkala, vyhrnu tepláky až nad koleno.

„Myslím, že to máš jenom odřený,“ zkonstatuje po chvíli prohlížení. „Takže ti to vyčistím a zalepím.“

Z lékárničky vytáhne gumové rukavice, lahvičku s dezinfekcí a několik náplastí.

„Budeš držet baterku?“ podívá se na mě s úsměvem. Nejistě přikývnu na souhlas a baterku si od něj převezmu.

„Teď to bude nejspíš trochu štípat,“ namočí vatový tamponek v dezinfekci a začne s ním poťupávat zraněné místo.

„ Proč taky nejel Za-au,“ syknu bolestí a trochu s nohou cuknu.

„Dobrý?“

„Jo, pokračuj,“ sleduju, jak si profesionálně počíná, kdyby nebyl členem světoznámé skupiny mohl by dělat záchranáře.

„On tráví svoje volno s Perrie a Little mix na turné," tentokrát se snaží být mnohem opatrnější než předtím. "Myslím, že pacient přežije,“ zhodnotí po chvíli svoji práci.

„Děkuju,“ přetáhnu si zase tepláky zpátky, protože mi už začínala být docela zima a pokusím se postavit.

„Počkej, pomůžu ti,“ natáhne ke mně ruce a vytáhne mě na nohy.

„Myslím, že půjdu sama,“ odmítnu jeho návrh na to, že mě zase odnese.

Dojdeme ke stanu, ve kterém se za tu dobu co jsme byli pryč, vůbec nic nezměnilo. Teda až na to, že Niall se rozvalil přes moje místo na spaní a zalehl i spacák. Super.

„Můžu spát vedle tebe?“ zašeptám směrem k Harrymu, který odnášel lékárničku.

„Jasně, že jo.“ Opatrně vlezeme do stanu.

„Dám ti svůj spacák," posune se Harry, aby mi udělal víc místa.

„A pod čím budeš spát ty?“ nechápavě se na něj podívám.

„Mě není zima.“ Nad jeho odpovědí zakroutím hlavou a spacák rozepnu, tak, aby se z něho stala deka, kterou nás oba přikryju.