Friend or girlfriend

Untitled Part 69

Když jsme ho společnými silami vyhřebelcovali a osedlali připnula jsem mu k ohlávce delší lano. Harry celou dobu vypadal, že ho to docela baví. Dokonce si myslím, že i překonal svůj strach z koní. Přeci, kdo by se tak nádherných a elegantních zvířat bál.

„Nasedni,“ řeknu Harrymu, když dojdem do menší jízdárny.

„V-víš já…“ Super srab Harry je zpátky.

„Fajn půjdu první a ukážu ti, že se nemáš čeho bát,“ odepnu vodítko a rychle se vyhoupnu do sedla.

„Vidíš nic to není,“ lehce pobídnu Spirita a on se dá do kroku. Tímhle tempem dojedeme ke kraji jízdárny a potom s ním přejdu do klusu. Objedu jedno kolo a zastavím přímo před Harrym.

„Teď ty,“ seskočím z koně a zase připnu vodítko, abych ho mohla vést.  Neochotně a trochu neohrabaně vysedne do sedla.

„A co mám dělat teď?“ vyděšeně se na mě podívá.

„No já nevím, třeba vezmi do rukou otěže.“ Přikývne na souhlas a udělá to, co jsem mu řekla. Pomalu se rozejdu a vidím jak Harry pevně sevřel otěže, až mu z toho zbělali klouby.

„Nemusíš se držet tak křečovitě a uvolni se, jsi strašně ztuhlý. Musíš se nechat vést koněm, prostě se mu v pohybu přizpůsob.“

„Takhle?“ trochu se uvolní a ani otěže už nedrží tak křečovitě. Pořád by se na tom, ale dalo něco zlepšit, i když pro začátek to stačí.

„Jde ti to,“ povzbudivě se na něj usměju.

„Vážně?“ Přikývnu na souhlas.

„Co takhle trochu pokročit?“ Nejistě přikývne. „Super, takže se pokus vysedávat, prostě se zapři do třmenů jako kdyby ses chtěl postavit,“ vysvětlím mu co nejjednodušeji, co od něj teď chci a se Spiritem se dám do lehkého poklusu.

 „V pohodě?“ podívám se na Harryho, když se vrátíme zpátky do kroku, protože se mu to vůbec nedařilo.

„Myslím, že už nikdy nebudu mít děti,“ podívá se na mě ublíženě Harry.

„Protože to děláš špatně, musíš mít rytmus a hlavně jít stejně jako kůň a ne proti němu,“ vyčtu mu chyby. „Takže znovu," zase se rozeběhnu a tentokrát se Harry celkem chytá. Oběhnu s ním jedno kolečko a potom Spiritovi, stále za klusu, odepnu vodítko. Když Harry zjistí, že už vedle něj nejsem zděšeně se otočí a vypadá jako by měl dostat infarkt.

„Obejdi ještě jedno kolo a přijeď ke mně,“ dám Harrymu další instrukce. „A pokus se nespadnout,“ zašeptám si pro sebe.

„Gratuluji, pane Stylesi. Umíte jezdit na koni,“ oznámím mu s úsměvem, když dojede až ke mně.

„To je všechno?“ seskočí z koně a nechápavě se na mě podívá.

„Myslela jsem, že se pojedem někam projet, ale nejdřív si musím připravit koně,“ vydám se z jízdárny zpátky do stájí, kde už je Dean.

„Připravil jsem ti koně, Deborah říkala, že chcete někam jet,“ otočí se na mě s otěžemi v ruce.

„Díky, to jsi ale nemusel. Ještě si umím osedlat koně.“

„A já už myslel, že jsi to za tu dobu v Londýně zapomněla,“ neodpustí si svoji poznámku Dean. Vezmu si od něj koně a jdu zpátky za Harrym, který už netrpělivě přešlapuje se Spiritem před stájí.

„Kam vlastně pojedem?“ podívá se na mě zvědavě Harry, když oba sedíme v sedle.

„To je překvapení,“ pobídnu koně a na cestu vyjedu jako první.

„Máte opravdu nádherný dům,“ snaží se začít konverzaci Harry. „Proč jsi mě sem vůbec vzala, po tom, jak jsem na tebe křičel.“

„Měl jsi pravdu, vůbec nic o mě nevíš, tak mě napadlo to změnit,“ zastavím koně a sesednu. „Teď musíme jít pěšky,“ jdeme ještě několik desítek metrů, až dojdeme k velkému zahradnímu altánu.

„Páni,“ vydechne překvapeně Harry.

„Tohle je moje nejoblíbenější místo, je tu totiž úžasný klid a navíc tady jsem dostala svoji první pusu,“ pustím koně a jdu si sednout na lavičku, která je uvnitř.

„Neutečou?“ podívá se Harry nejprve na koně a potom na mě.

„Stejně nemají kam a navíc tu nebudem nijak dlouho,“ pokrčím nad jeho starostlivostí rameny a hlavu si opřu o jedno z prken altánu.

"Můžu se na něco zeptat?" prolomí ticho po chvíli Harry. Otočím se k němu čelem a přikývnu na souhlas.

"Ta pusa... byl to Dean?" On snad žárlí.

"Ne nebyl," trochu se pousměju a záporně zakroutím hlavou.

„Můžem jít?“ podívám se na něj po několika minutách ticha. Harry jenom přikývne na souhlas a společně se vydáme zpátky k domu.