Friend or girlfriend

Untitled Part 68

„Konečně, už jsem pro vás chtěla jít. Ještě chvíli a bylo by to studený jak psí čumák,“ přeměří si nás s naprosto naštvaným pohledem. Oba jsme si mlčky sedli ke stolu a pustili se do jídla. Bylo to vážně úžasný, Deborah je nejlepší kuchařka, kterou znám. Tohle mi vždycky na internátě chybělo.

„Co máte v plánu po obědě?“ přisedne si k nám Deborah.

„Vlastně mě napadlo, že bychom mohli jet na projížďku,“ podívám se s úsměvem na Harryho, který se málem udusí kuřecím vývarem se zeleninou.

„Když jsi mluvila o tý projížďce, tak sis dělala srandu, že jo?“ podívá se na mě zmateně Harry, když jsme na cestě do mého starého pokoje.

„Myslíš, že ti bude Willovo jezdecký oblečení a boty?“ naprosto ignoruji jeho předešlou otázku a snažím se vymyslet co si na sebe Harry vezme.

„Počkej tady, já dojdu pro nějaký oblečení,“ otevřu mu dveře od pokoje a o kousek odstoupím. Všechno tady vypadá úplně stejně, jako než jsme se přestěhovali do Londýna.

Na jedné ze stěn mám koláž z fotek kde jsem bud to s rodinou nebo s Jamesem nebo Annou. Myslím, že na tu koláž jsem použila alespoň dvě stě fotek. Vlastně když se na ně člověk zaměří blíž tak zjistí, že vlastně vypráví příběh o mém životě. Hromada fotek z dětství, vlastně tam jsou fotky do doby než jsme se přestěhovali. Nechám Harryho v pokoji a jdu přes chodbu do Willova pokoje najít nějaké jezdecké oblečení.

„Snad ti to bude,“ vracím se do mého pokoje s rukama plnýma oblečení, kde na mě čeká Harry.

„Jo díky, nevěděl jsem, že je moje přítelkyně je tak skvělej jezdec. Máš vážně hodně stužek a pohárů,“ otočí se na mě Harry s obdivem v očích od nástěnky, na které jsou veškeré sportovní ocenění.

„Asi díky, když tak si z toho něco vyber. Vzala jsem toho trochu víc,“ položím na postel hromadu oblečení a vedle postele vysoké jezdecké boty.

„Vezmu si tohle,“ ukáže na béžové rajtky a tmavě modré polo tričko.

„Super, koupelna je támhle,“ rukou naznačím směr kde je koupelna a následně se otočím ke skříni, abych mohla vybrat nějaké oblečení i sobě. Nakonec sobě vyberu podobné oblečení, jako si vzal Harry, i s ním se otočím od skříně a pohled mi padne na polonahého Harryho, který stojí uprostřed pokoje.

„J-já promiň, nevěděla jsem, že jsi tady,“ rychle si rukama s oblečením zakryju oči a otočím se k němu zády.

„To je v pohodě, nevadí mi když se koukáš,“ uchechtne se Harry.

Poslepu, se stále zakrytýma očima a pro jistotu ještě zády k Harrymu dojdu do koupelny na chodbě. Převléknu se do vybraného oblečení a jdu zpátky do pokoje, kde se už Harry, naštěstí oblečený, snaží dostat do vysokých bot.

„Jsou ti?“ přejedu ho zvědavým pohledem a nezapomenu hlavu naklonit trochu ke straně.

„Jo, myslím, že jo,“ zafuní udýchaně Harry a dostane se i do druhé boty.

„Takže můžem vyrazit?“ Harry neochotně přitaká a vydáme se ven z domu směrem ke stájím.

„Ještě sis to nerozmyslela?“ zastaví před vchodem do stájí Harry.

„Řekla jsem, že tě naučím jezdit na koni a to taky dodržím. Sliby se mají plnit pane Stylesi,“ rukou mu naznačím, aby mě následoval dovnitř. Do nosu mě hned udeřila známá vůně sena smíchaná s vůní leštěnky na sedla. Prostě nádhera. Projdem celou uličkou mezi jednotlivými boxy až dozadu do menší místnosti, kde jsou sedla a další nezbytné věci.

„Snad to uneseš,“ trochu se usměju a podám Harrymu jedno sedlo v anglickém stylu.

„Kam s tím mám jít?“ podívá se na mě Harry, když už má všechny potřebné věci. Vydám se i s Harrym v závěsu k jednomu z boxů.

„Ahoj Spirit, chyběla jsem ti?“ poplácám jednoho z koní po hřbetě.

„Na tomhle pojedu?“ ukáže na statného sedmiletého koně.

„Vlastně to je můj kůň, ale půjčím ti ho. Takže na něj budeš hodný jinak si mě nepřej,“ varovně se podívám na Harryho, který jen němě přitaká. Asi má vážně strach.