Friend or girlfriend

Untitled Part 52

Ráno mě probudí polibky a lehké škrábání na šíji. Nejprve jsem se lekla, ale potom mi došlo, že tu večer zůstal Liam. Ach, ta skleróza.

„Vím, že už jsi vzhůru,“ zašeptal mi do ucha Liam a následně mě pod něj lehce políbil. Pomalu jsem se k němu otočila čelem a políbila ho přímo na rty, které se po chvíli začaly pohybovat v dokonalé synchronizaci.

„Měl by ses oholit, škrábeš,“ zkonstatovala jsem poté, co jsem mu přejela dlaní po čelisti.

„Myslíš?“ na chvíli se zamyslí Liam.

Svoje ruce přemístí na moje boky a jedním ladným pohybem změní naše polohy tak, že skončím pod ním. Tentokrát to je on, kdo nechá naše rty splynout v polibku, který se po několika okamžicích stává čím dál tím víc vášnivějším. Abych jen tak nečinně neležela, položím mu svoje ruce na záda a v pravidelných intervalech po nich začnu přejíždět a sem tam ho lehce škrábnu, dávám si ale pozor, aby neměl nějaké škrábance. Pokaždé, když tak učiním, se do polibku lehce usměje.

Na chvíli se ode mě odtáhne, abychom mohli nabrat dech a aby mě mohl zbavit mého trička na spaní, které odhodí někam do kouta pokoje. Začínám být trochu nervozní, nikdy jsem před nikým nebyla skoro nahá.

„V pořádku?“ podívá se mi Liam přímo do očí, když vycítí moji nervozitu.

„J-jo,“ lehce se na něj usměju a jen tak dětsky ho políbím na rty.

Úsměv mi opětuje a políbí mě na bradu a pokračuje přes krk na klíční kost a zase zpátky, kde tentokrát zase spojí naše rty. Náš polibek je jiný než před chvílí, převládá v něm něžnost a překypuje city, které si přes něj snažíme dokázat.

„Možná bych taky mohla něco udělat,“ probleskne mi hlavou. Přestanu ho škrábat na zádech a pomalu začnu přejíždět po jeho tetováních na rukách, přes hrudník až se dostanu k pásku od jeho kalhot.

„Nepotřebuješ pomoct?“ trochu se odtáhne a pobaveně se na mě podívá, zatímco já zápolím s jeho páskem.

Přikývnu na souhlas. Proč musím být tak neschopná, ani blbý obyčejný pásek neumím rozepnout. Liam ho rozepne jediným pohybem ruky a kalhoty si sundá. Při každém pohybu se mu napnou svaly…Myslím, že mám asi infarkt nebo něco takového. Nakloní se zpátky ke mně, políbí mě na nos a opře naše čela o sebe. Přitom se mi celou dobu dívá upřeně do očí, připadám si jako by mě viděl přímo do duše…

„Miluju tě,“ zašeptá mi oproti rtům.

„Taky tě miluju.“ Je to úžasný pocit milovat a být milován.

Nadzvednu hlavu o několik milimetrů a donutím tak naše rty se zase spojit v jedny a ztvrdit tak naše sliby.

"Iz jsi vzhůru?“ začne bušit na dveře Anna. Přerušíme náš polibek a vyděšeně se na sebe s Liamem podíváme.

„Ta si to umí vážně skvěle načasovat,“ brblám si pro sebe. Všechno to bylo tak úžasný, prostě romantický a ona si přijde a všechno zkazí. Byla jsem naštvaná a to celkem hodně, navíc jsem byla jen kousek od toho vidět Liama tak jak ho bůh stvořil. No, když možná by to bylo to poslední, co uvidím, protože bych z něj asi měla srdeční zástavu.

„Proč ses zamkla?“ Pane bože, ona ty dveře vyrazí. Začínala jsem celkem hodně panikařit. Liam se mezitím nasoukal do riflí a snažil se někam schovat.

„Pod postel,“ byla jsem už vážně zoufalá, vážně právě teď schovávám svého přítele pod postel, aby ho moje kamarádka neviděla. Jak z nějakého blbého filmu, kde se manželka snaží schovat svého milence před svým manželem.

„Isabelo, okamžitě otevři nebo ty dveře vykopnu,“ už začínala být vážně naštvaná.

„J-jo, promiň. Byla jsem v koupelně a neslyšela tě,“ ještě jsem rychle hodila k Liamovi pod postel jeho batoh a doběhla pro ručník, který jsem kolem sebe obmotala.

„Jsi celá udýchaná a červená,“ vejde do pokoje Anna, jakmile otevřu dveře.

„No já… jsem byla běhat a teď jsem se chystala dát si sprchu,“ ukázala jsem na ručník, co jsem měla obmotaný kolem svého těla.

„No to je jedno. Víš, jak jsme se včera bavily o Liamovi? Celou noc jsem nad tím přemýšlela a je to stoprocentní gay, vždyť podívej se na mě,“ skočí na postel, chudák Liam. Nejen, že musí poslouchat to, že je gay, ale ona ho teď ještě málem přizabije. Myslím, že kdyby viděla, k čemu se tady schyluje, tak by asi neřekla, že je gay. Na co to sakra myslíš, Isabelo?

„Čemu se tak přihlouple směješ? Mimochodem mám plán na dnešní den… musíme jít nakupovat, abych se vzpamatovala z toho, co se včera stalo.“ Jenom jsem tam stála a modlila se, aby už konečně odešla.

„Dobře, tak jestli mě teď necháš se osprchovat a můžem vyrazit.“ Bože hlavně už odejdi.

„Super, kdyby něco, budu u sebe,“ naposledy si poskočí na posteli a odejde. Díky bohu.

Rychle za ní zavřu dveře a pro jistotu ještě zamknu.

„Liame, jsi v pořádku?“ nakouknu pod postel, kde leží Liam.

„Myslím, že jsem utrpěl tři fyzický a jedno psychické zranění. Takže já jsem gay, jo? Myslím, že před chvílí to tak nevypadalo,“ vyleze z pod postele a přitáhne si mě k sobě. Sklopím hlavu a začnu se červenat, už zase.

„Víš o tom, že jsi hrozně roztomilá, když se červenáš,“ chytne mě za bradu a donutí mě tak abych se mu dívala přímo do očí, ve kterých je vidět lehký náznak pobavení.

„Měl by jsi už jít,“ postavím se na špičky a spojím naše rty. Myslím, že jsem našla svůj nový koníček.

„Mimochodem, příště až po mě budeš něco házet, tak mě varuj,“ naposledy mě rychle políbí a vyleze oknem ven.