Friend or girlfriend

Untitled Part 35

HARRY PO

Jakmile jsem se dostal domů začal jsem řešit, co mám udělat se zítřkem. Hlavně jsem přemýšlel co si vezmu na sebe, abych nevypadal jako idiot. Vzal jsem  si notebook a do vyhledávače napsal jezdecké oblečení. Hned na poprvé jsem našel internetový obchod, který prodává veškeré vybavení pro jezdce. Super, nemám vůbec nic co by se tomu podobalo.

Koupil jsem si tedy polo tričko, nějaké kalhoty nebo jak se to jmenuje, vysoké jezdecké boty a nakonec přilbu. Jak jsem si přečetl v obchodních podmínkách mělo by to tu být nejpozději zítra v osm. Skvěle, v osm tu bude oblečení a v devět mám vyzvednout Iz. Tak to krásně stíhám.

***

„Harry máš tady nějaký balík,“ křičí na mě Zayn ze zdola.

 Sakra, až teď mi dojde, že to je určitě ten balík s oblečením. Co nejrychleji seběhnu po schodech a modlím se, aby někoho z těch idiotů nenapadlo to rozbalit.

„Co v tom je?“ zajímá se hned Niall.

„Do toho vám nic není,“ snažím se Zaynovi sebrat z rukou balík. Proč já idiot raději načekal přede dveřma.

„Fajn,“ rezignovaně po mě Zayn hodí krabici.

Okamžitě jsem jí chytil a šel nahoru do pokoje. Krabici jsem začal pomalu rozdělávat. Musím sebou pohnout, kvůli těm dvěma jsem v lehkém časovém skluzu. Všechno jsem z krabice vyndal a začal se do toho nějakým způsobem dostávat. Páni, nevypadám v tom zas tak špatně. Do ruky vezmu přilbu a jdu dolů.

Jako první si mě všimne Louis a dostane obrovský záchvat smíchu. Tím na mě upoutá pozornost i zbytku osazenstva. Jak jsem mohl čekat, všichni se začali smát.

„Když mě teď omluvíte,“ řekl jsem naprosto vážným tonem a z linky si vzal banán.

„Přejete si připravit koně, sire?“

„Moc vtipný Zayne.“

K Iz dojedu přesně na čas. Asi jsem se s výběrem oblečení trefil přímo do černého, protože Iz je oblečená úplně stejně. Alespoň budu vypadat, že tomu rozumím.

***

Jakmile jsem zaparkoval vzali jsme si přilby a vydali se najít Eda. Což nebylo vůbec složité, zase se předváděl. Iz mě chytla za ruku, tohle je vlastně poprvý, co to udělala ona, a táhla mě k tréninkové ohradě, kde byly nastavěny různé překážky na parkur. Stoupli jsme si k ohradě a sledovali jeho dokonalou jízdu. Když skočil poslední překážku začala Iz tleskat. Raději jsem to zopakoval po ní.

„Na dvojskoku jsi ho moc stáhl, proto škrtnul a ten doskok nebyl moc čistý,“ zhodnotí jeho jízdu Iz. Absolutně jsem neměl tušení o čem to asi může mluvit, ale abych nevypadal jako idiot odkýval jsem jí to.

Ed sesedne z koně, předá ho pracovníkovi stájí a vydá se k nám.

„Dobrý postřeh, je vidět, že jsi ještě nevyšla ze cviku.“  Tohle tlachání se mi, ale vůbec nelíbí a to hlavně proto, že tomu nerozumím.

„Nechal jsem nám připravit koně, co říkáte na vyjížďku?“

„Super,“ procedím skrz zuby. Už teď ho nemám rád.

„Podržím ti koně a ty nasedneš, dobře?“ podívá se na mě s úsměvem Iz a chytne toho koně  za uzdu. Nejistě si to zvíře prohlídnu… Není nějaký moc velký? Klidně bych se spokojil i s polovičním.

Dal jsem jednu nohu do třmenu a druhou se odrazil… naštěstí jsem nepřepadl. Jsem dobrej, je vidět, že návody na youtube jsou k něčemu dobrý. Teď už jenom nespadnout až se to rozejde.

„Pomůžu ti do sedla,“ nabídne jí zdvořile Ed. Proč mám pocit, že v tom je víc než to, že jí pomůže do sedla.

Nastaví ji ruce a tím vytvoří jakýsi stupínek nebo jak se to jmenuje a tím jí pomůže vysednout. Tak počkat proč má ruku na jejím stehně a teď s ní přejel po jejím boku. Tohle jsi teda neměl, máš štěstí, že nevím jak mám sesednout, protože jinak bys měl moji pěst v obličeji. Teď už ho opravdu nesnáším…