Friend or girlfriend

Untitled Part 32

*****o několik dní později*****

„Za dvacet minut odjíždíme,“ přiřítí se ke mně do pokoje James. Elegantní jako vždy.

„Vezmu si boty a můžeme vyrazit.“ Naposledy se na sebe podívám do zrcadla a trochu se doupravím.

„Vypadáš úžasně, tak sebou pohni ať na nás Harry nečeká.“ Postaví se vedle mě a začne se všemožně předvádět. 

„Kdybys nebyla zadaná tak bych tě klidně bral, Harry má vážně štěstí.“

„Sklapni Jamesi.“

„Jsem zvědavý na Harryho výraz až tě uvidí,“ prolomí ticho v autě. Nad jeho poznámkou musím protočit oči. James zastaví auto před Harryho domem.

Začínám být z neznámého důvodu nervozní. Dveře se otevřou a vyjde Harry. Vypadá úžasně černé upnuté džíny košile a sako. Jednoduchá, ale za to skvěle sladěná kombinace.

„Přestaň na něj tak zírat,“ neodpustí si poznámku James. Já na něj nezírám...no možná trochu.

„Ahoj,“ pozdraví nás Harry, jakmile nastoupí do Jamesova Range rovru. Pohodlně se usadí na místo vedle mě a jako správný přítel mě dlouze políbí.

Celá cesta probíhala v klidu a utekla docela rychle. Akce se koná na jednom pozemku, který patří Jamesovým rodičům asi dvě hodiny cesty od Londýna.

„Uvidíme se potom,“ opustí nás James, hned při vchodu.

„Půjdem?“ otočí se na mě Harry s úsměvem a donutí mě se rozejít.

Je zvláštní kolik tu je vzpomínek. Každý rok se sice mění téma výzdoby, ale ty vzpomínky jsou pořád stejné. Pamatuju si jak na první charitativní akci, které jsem s rodiči a Willem zúčastnila, jsem spadla do dortu. Bylo mi pět a od tý doby mi rodiče říkali Sweetiz.

„Iz tady jsi. Musíme pronést zahajovací řeč,“ chytne mě za ruku Will. Ani nevím, kdy k nám přišel. Nechtěla jsem tu být, všechno mi je připomínalo.

„Samozřejmě,“ pokusím se o chabý úsměv a následuju ho k menšímu pódiu, které se nachází v hlavním stanu. Oba si vezmeme skleničky se šampaňským.

„Dámy a pánové prosím o pozornost. Ráda bych na pódiu přivítala Williama a Isabel Berry,“ pronesla Jamesova mamka, aby na nás upoutala veškerou pozornost.

„Dobrý večer, chtěl bych vás jménem naší rodiny přivítat na každoroční charitativní akci, která se již stala něčím jako tradicí. Jsem rád, že i přes tragédii, která se stala naším rodičům, zakladatelům této organizace, jste přišli v tak hojném počtu a pomůžete nám podpořit dobrou věc…“ Společně s Willem jsme pronesli zahajovací řeč. Doufám, že se alespoň vybere spousta peněz.

Vezmu si další skleničku se šampaňským a vrátím se zpátky k Harrymu.

„Isabelo, ráda tě zase vidím. A co je to s tebou za krásného mladého muže,“ přijde k nám paní Abottová. Sice jí je sedmdesát, ale pořád je celkem vitální a ještě nikdy nevynechala jakoukoliv akci, kterou pořádala nadace našich rodičů.

„Ráda vás vidím paní Abbotová, tohle je můj přítel Harry,“ představím ji Harryho, který stojí vedle mě a drží mě za ruku.

„Nevadilo by ti, kdybych si ho vypůjčila na jeden tanec?“ podívá se na Harryho pohledem hladové šelmy, která právě uviděla bezmocnou gazelu.

„Samozřejmě, že ne,“ věnuju jí jeden ze své sbírky úsměvů.

Harry ji gentlemansky nabídne své rámě a společně se vydají na taneční parket. Chvíli je jen tak s úsměvem pozoruju, jak spolu tančí, když mě to přestane bavit, jdu si pro něco k pití, protože moje sklenička je už zase prázdná.

„Ale, ale… koho pak tu tady máme?“ otočím se za známým hlasem.

„Ede,“ vydechnu překvapeně.

„Vypadáš úžasně, jak dlouho jsme se neviděli?“

„Děkuju, myslím, že od tý doby co jsi začal chodit s Amber,“ zamyslím se a pro zdramatizování si nezapomenu promnout bradu.

„Jo… no tak s tou jsem se před týdnem rozešel,“ odpoví mi naprosto s nezájmem a vezme si jednu ze skleniček.

„Opravdu? To je mi vážně líto.“

„Nesnášela jsi ji,“ uchechtne se Ed.

„Jenom proto, že ona nesnášela mě.“ Nad tímhle se oba zasmějeme, jako bych právě řekla nějaký skvělý vtip.

„Koukám, že se dobře bavíte,“ připojí se k nám Harry. Nezapomene mě políbit a za bok si mě k sobě přivine.

„Harry tohle je Ed. Ede … Harry,“ s úsměvem je představím. Asi bych už měla pít jen nealko, protože to šampaňský mi začíná stoupat do hlavy.

„Pořád jezdíš na koni?“ otočí se na mě s otázkou Ed.

„Snažím se,“ přikývnu s úsměvem a upiji ze své skleničky. Vážně už mi ten alkohol někdo seberte.

„Umíš jezdit na koni Harry?“

„Samozřejmě,“ okamžitě mu přitaká Harry.

„To je skvělé. Znám jednu stáj kousek od Londýna, ty ji vlastně znáš taky Iz byli jsme tam na závodech. Co byste teda řekli na to kdybychom si jeli zajezdit,“ navrhne nám Ed.

„Půjdem rádi,“ věnuje mu nějaký neidentifikovatelný pohled Harry.

„Skvěle, zavolám ti abychom se domluvili na nějaký termín. Těšilo mě Harry,“ rozloučí se s námi Ed a zmizí někde v davu.

„Půjdeš si zatancovat?“ natáhne ke mně ruku Harry.

„Já ti nevím.“ Pouze se usměje a za ruku mě vede k tanečnímu parketu.

Nejistě položím ruce kolem jeho krku a on ty své položil na mé boky, čímž si mě přitáhne blíž k sobě až se naše těla dotýkali a já tak mohla cítit tlukot jeho srdce. Pomalu jsme se začali pohupovat do rytmu pomalé písně.

„Už mě nepůjčuj žádné starší dámě,“ skloní se ke mně Harry a zašeptá mi to.

„Proč?“ zvednu k němu svůj pohled.

„Celou dobu mi sahala na zadek a pak mě i štípla,“ podívá se na mě hrozně ublíženým pohledem.

„To máš štěstí, protože štípe jen ty, kteří se jí líbí,“ zasměju se do Harryho ramene, na které jsem si položila hlavu.