„Moc vám to spolu sluší,“ začne se rozplývat Anna při cestě na naše místa. Vlastně budem stát z boku podia, v mezeře mezi hledištěm a podiem.
„Přestaň,“ lehce do ní šťouchnu.
„Já to myslím vážně, víš, jak budete mít roztomilý děti.“ Myslím, že potřebuju záchranáře, protože jsem právě prodělala infarkt. Jak na tohle vůbec přišla.
„Ty už to neber,“ začnu se smát. Proč se nesměje i ona, snad nic nepoznala.
„Jen tak mimochodem, až budete mít svatbu tak chci být družička.“ Tak na tuhle konverzaci jsem ještě hodně střízlivá.
„Slibuju, že tě pozvu na naší svatbu, doufám, že ti nebude vadit dopravit se do Narnie,“ naprosto vážně jí odsouhlasím její podmínku.
„Ty to vůbec nebereš vážně,“ urazí se Anna. To říká ta pravá, nevím čí nejdelší vztah trval necelý dva měsíce.
Začaly hrát první tony Up all night a na podiu se objevili kluci. Díky bohu, nevím jak dlouho bych tuhle debatu vydržela bez toho aniž bych jí něčím přetáhla.
Bylo vážně super zase jednou na nic nemyslet zaposlouchat se do tonu písní. V polovině koncertu si kluci posedali na bedny nebo co to bylo, které byly připravené uprostřed hlavního podia. Celou arénou se rozezněly tony They dont know about us.
They don’t know how special you are
They don’t know what you’ve done to my heart
They can say anything they want
Cause they don’t know about usLiam se celou dobu díval jenom na mě, jako kdyby stál u mě a říkal mi to do očí. Najednou jsem nevnímala nic jiného kromě jeho hlasu a pronikavě hnědých očí, které sledovali každý můj pohyb.
Já nemůžu, tohle nejde. Připadala jsem si jako v pasti, ze které není úniku.
„Půjdu na chvíli na vzduch,“ omluvím se Anně a chodbou uteču ven z arény.
Venku naštěstí nikdo nebyl, proč asi, když jsou všichni na koncertě. Jen klid. Nádech…Výdech.
„Jsi v pořádku?“ vyděšeně se otočím za hlasem. Jak to, že jsem neslyšela kroky nebo dveře… no to je jedno.
„Jo, jen se mi tam špatně dýchalo,“ věnuju mu úsměv.
„Nechceš vodu? Mě to vždycky pomůže.“ Vezmu si od něj nabízenou láhev s minerálkou a pořádně se napiju. Mnohem lepší.
„Děkuju.“
„Ty jsi ta Harryho přítelkyně, že jo? Já jsem Luke.“ Už od začátku mi přišel nějaký povědomý a teď mi to konečně došlo, on dělá klukům předskokana.
„Jsem Iz,“ podám mu ruku, jenže on namísto toho, aby to gesto oplatil tak mě objal.
„Tohle Harrymu nemusíš říkat, je strašně žárlivej,“ usměje se na mě, když se odtáhne.
„Dobře.“
„Nepůjdem už dovnitř?“ Písnička trvá asi tři minuty a já jsem venku přibližně pět minut, takže už by mohli hrát nějakou jinou písničku.
„Jo jasně můžem.“
„Harry o tobě pořád mluví, dneska byl tak otravnej, že jsme ho museli vyhodit z naší šatny,“ začne mi vyprávět dnešní příhodu Luke.
„Vážně?“ Co o mě asi tak může říkat? A ještě před nima.
„Někdy je hrozně ukecanej.“
„Děkuju za tu vodu.“
„To je v pohodě, někdy se musíme dohodnout a společně někam vyrazit,“ navrhne s úsměvem Luke.
„To by bylo fajn,“ stihnu odpovědět, než se k nám přiřítí Anna. Všimla si vůbec, že jsem odešla?
******
„Děkuju, že nás odvezeš,“ podívám se s úsměvem na Harryho. Musí být všichni strašně utahaný, protože Liam ode mě odcházel okolo jedenáctý a teď je skoro deset. Hlavně je mi líto toho, že se na nás musí Liam koukat.
„V pohodě, nebude vám vadit, že s náma pojede i Liam.“
„Jasně, že ne,“ řeknem s Annou jednohlasně. Snad to neznělo moc nadšeně. Harry mě chytne za ruku a přitáhne si mě blíž k sobě.
„Můžem jít?“ Přikývnem na souhlas a vydáme se k Harryho autu.
LIAM PO
Jen klid, vždyť to jenom hrajou. Harry chytne Iz za ruku a společně se vydaj k autu. Pokaždý když se jí Harry dotkne, jako by mnou projel nějaký ostrý předmět.
„Nejsou spolu sladký?“ nakloní se ke mně Anna.
„Jo jasně, že jo,“ věnuju jí křečovitý úsměv a zatnu ruce v pěst.
V autě seděla Iz na sedadle spolujezdce vedle Harryho a já seděl vzadu s Annou. Celou dobu jsem sledoval jak se spolu ti dva baví a úplně jsem ignoroval Annu, která na mě mluvila.
„Liame, je ti dobře?“ otočí se na mě Iz s ustaraným výrazem ve tváři. Alespoň někoho zajímá jak mi je.
„Jen jsem unavenej z koncertu.“ A jestli tu ruku z jejího stehna okamžitě nesundáš, tak ti jí zlomím, Harolde. Proč mu tu ruku nedá sama pryč?
***
„Copak ses úplně zbláznil, Liame? Mohl jsi úplně všechno zkazit,“ vyjede na mě Harry po cestě zpátky.
„Já, děláš si ze mě srandu? Ještě jednou se jí dotkneš tak přísahám, že ti něco udělám. Ona je moje přítelkyně chápeš to.“ To snad nemyslí vážně.
„A ty zase pochop, že na veřejnosti jste jen kámoši a taky se tak nezapomínej chovat. Dneska jsi to mohl úplně celý prozradit, jen kvůli tomu, že si jí chtěl pozdravit.“
„Posloucháš se vůbec. Nebýt mě tak už dávno není žádná smlouva a ty budeš s nějakou blbkou, která to bude dělat jen kvůli popularitě.“ Nechápavě se na mě podívá. Mohl by trochu zpomalit nebo nás oba zabije. „Když byla Iz v nemocnici, tak mi řekla, že chce zrušit smlouvu, ale já jsem jí to vymluvil s tím, že nejsi takový kretén, jak si myslí a že ona je ta nejlepší přítelkyně, kterou kdy budeš mít.“
„Tak ti teda děkuju. Zamysli se nad tím, řekl jsi to jen proto, abys s ní mohl trávit čas a celý si to svedl na mě. Myslíš, že kdyby zrušila smlouvu tak ti okamžitě skočí do náručí. Nebuď naivní, Liame.“ Zastaví před domem a při vystupování nezapomene praštit dveřma.
ČTEŠ
Friend or girlfriend
ФанфикJedna nehoda, která změní úplně všechno... Co se stane, když se obyčejná dívka Iz, která má slibnou budoucnost jako studentka na univerzitě v Oxfordu, ocitne na stáži v Modestu. Kde je nucena stát se mediální přítelkyní Harryho Stylese...