Friend or girlfriend

Untitled Part 19

*

„Slyšel jsem, že si se potkala se Zaynem. L“

„Tak to si slyšel dobře. I“

„Podle Perrie jsi kus. L“

„Skvělá a velmi gentlemanská lichotka. Pracuješ pro FBI nebo si na volné noze jako Sherlock Holmes. I“

*

„Jestli ten mobil okamžitě nevypneš, přísahám, že se nedožiješ rána,“ hodí po mě Anna polštář.

*****

„Jamesi vypadni, chci se převlíknout,“ zakřičí Anna na Jamese.

„Včera jsi tady dělala striptýz a to ti nevadilo, že jsem tady,“ začnou se spolu hádat James s Annou.

„Iz řekni mu něco,“ štouchne do mě Anna

„Nech mě spát,“ zamumlám z pod deky.

„Nemáte si spolu psát tak dlouho“

„Nevšímej si ji je jenom mrzutá, protože ji nikdo nechce,“ přeleze ke mně James.

Celý den jsme chodili po koncertech a tak různě. Večer se konala VIP párty pro celebrity a další VIP návštěvníky. Všichni jsme měli už něco vypito a mě nenapadlo nic lepšího než... „Ahoj kocoure, víš, že jsi strašně sexy, no jasně že to víš…“

Ráno jsem se vzbudila se strašnou bolestí hlavy. Kouknu se kolem sebe a zjistím, že jsem v našem stanu, alespoň jedna pozitivní věc. Snažím se vzpomenout co se včera dělo a hned mi dojde, že jsem volala nejspíš Liamovi. Ne to ne. Vezmu mobil a abych nikoho nevzbudila jdu ven.

Sednu si do nejbližšího nafukovacího křesla a podívám se na čas. Dvanáct hodin takže v Londýně je jedenáct, to už by mohl být vzhůru. Nadechnu se a vytočím jeho číslo.

*

„Ahoj Liame.“

„Ahoj Iz, co potřebuješ?“ Omluvit se za největší trapas svého života a říct, že už nikdy nebudu pít.

„Já se chci omluvit za včerejšek, byla jsem hodně opravdu hodně opilá a mluvila kraviny.“ Jsem rudá jak rajče a nejraději bych se vrátila v čase.

„Nejspíš to musely být vážně skvělý kraviny, když se teď omlouváš a docela rád bych si je i poslech, ale mě si včera nevolala.“

„Ou… aha… tak ahoj.“

*

Rychle jsem to zavěsila. No krucinál.

„Ahoj pařmenko. Kde máš zbytek?“ přisedne si ke mně George.

„Ještě spí,“ složím si hlavu do dlaní.

„Je ti špatně?“ klekne si přede mě a ruce mi položí na kolena. Zakroutím hlavou.

„Jen mě bolí hlava.“

„Tak pojď, půjdem se najíst a já ti pak dám něco na tu hlavu, dobře?“ pomůže mi se dostat na nohy.

„Na to kolik si toho vypila, vypadáš dobře.“

„Díky,“ usměju se na něj.

„Že ti ani není špatně, to takhle paříš pořád, jsem asi podcenil soukromý internáty,“ řekne se smíchem.

„Vlastně tohle je poprvý co jsem se opila.“

„Tak to klobouk dolů, já vypít to, co ty tak ted ležím v komatu vedle záchodu,“ začnem se oba smát.