Andělský vlkodlak 2: Druhá šance

4. Konečně klidný život?

Bylo to už půl roku, co se Charleen vrátila. Postupně se jí úspěšně povedlo vrátit se do běžného života. Sem tam ještě trochu kolísala s nervy, ale měla práci a zároveň pomáhala Freye s papírováním, která to jen uvítala.

Navíc Dimitri stanovil její postavení ve smečce dost jasně. Luna-vdova, sakra smutný, ale bylo to tak. Takže byla Freya sice hlavní lunou smečky - alfa-lunou a non-lunou, ale Char měla i tak slovo vyšší, než ona. Vlastně měla po Alexově smrti vést smečku Charleen s Dimim, ale toho jaksi nebyla schopná, že jo, proto se toho ujala Freya.

A tak se tedy stalo, že Dimitri jako alfa měl hlavní slovo, ale druhé hlavní měla stále Charleen. Freya až jako třetí. Nijak jí to nevadilo. Svou sestru nadevšechno milovala, stejně tak jako Charleen ji. Hlavně byla moc ráda, že ji má konečně zpět. Navíc jí Char nechávala volnou ruku úplně ve všem. Mohla si stále rozhodovat, o čem chtěla. Jednalo se hlavně o soukromé záležitosti smečky nebo jak Char zjistila, o jejich novou banku, která sloužila všem vlkodlakům a také v ní pouze vlkodlaci pracovali.

Takže si dál dělala svou práci tak, jak byla zvyklá a pouze, když se jí něco dělat nechtělo, zařídila to za ni Char. Byla to zkrátka taková jejich malá domluva, o které nikdo vědět nemusel. Betou smečky se stal přirozeně Bjorn a gamou byl určen Richard. Char se tomu vůbec nedivila. Byl velmi chytrý, silný a taky rychlý. Takže mu přibyla práce, ale ani zdaleka si nestěžoval. Kdo by si také stěžoval, kdyby se dostal do vedení?

V hlavním sídle přibylo pár nových členů, když se uvolnila místa po těch, co našli druha. Takže v lese kolem vily vyrostlo pár nových menších domů a některé byly stále ještě rozestavěné. Tedy práce bylo celkově skutečně dost.

Char se nechala zaměstnat v jednom obchodě s oblečením v Northcity. Jednou se tam už dokonce potkala se známými z Vortexu, kteří se jí ptali jak se cítí, jaká byla léčba atd. Když se jí na toto poprvé zeptala jedna z barmanek, musela chvíli přemýšlet než jí došlo, že myslí tu autonehodu. V tu chvíli si prostě něco vymyslela a poté za pomocí smečkového lékaře měla i dost důvěryhodnou story. Bývalý kolegové jí také zvali na skleničku, kterou ona prozatím slušně odmítala. Alkoholu měla plné zuby z Pekla.

Jednoho večera seděla s Freyou v její pracovně a zakládaly poslední papíry ohledně Alexových nelegálních obchodů. Se zbraněmi.

"Trvalo nám věčnost, než jsme se těch pobudů zbavili. Dimi s nimi nechce nic mít. Nemá rád nelegální věci," řekla Freya.

"Vůbec se mu nedivím. Já to taky nesnáším. Alex o tom se mnou stejně nikdy nechtěl mluvit, takže jsem ani nevěděla, o co jde. Ale že v něčem jede jsem tušila. Smečka přijímala platby, u kterých Bjorn nedokázal dohledat od koho přišly. Šlo to přes několik bankovních účtů," přiznala Char.

"Každopádně teď už to máme konečně dořešené. Ukončit tyhle kontrakce byl náš veliký strašák."

"To věřím." Charleen už docela zvládala mluvit o Alexovi, i když ne moc dlouho, alespoň se nerozbrečela už při zmínce o něm. Čas doopravdy pomáhal. Nakonec by si možná i zvykla...

"Jak bylo dneska v práci vůbec?" zajímala se Freya. Byla ráda, že si Char našla nějakou činnost, aby celé dny neseděla doma. Jediné co ji trápilo bylo, že se odmítala proměnit. Když se šlo na lov, nebo prostě jen tak proběhnout, či cvičit, Char se nikdy nezapojila. A Freya doteď netušila proč.

Každý ze smečky měl svou vlastní teorii. Někteří si mysleli, že za to může Lucifer, že jí v Pekle asi nějak změnil. Jeden by řekl, že někdo, kdo býval démonem, bude dost zlý nebo minimálně cholerický. Charleen ne, naopak. Byla dokonce jiná, než před Peklem. Byla klidná, nikdy nekřičela, nevztekala se a nejednala impulzivně tak, jako před lety. Zkrátka veškerá vzdorovitost byla pryč, jakoby ztratila smysl života. Což se taky stalo, ale pár mladým vlkodlakům bylo třeba to převyprávět zpětně.