Andělský vlkodlak 2: Druhá šance

1. O osudných rozhodnutích

Myslela si, že pravou lásku nezná, že jí necítila. Jak šeredně se spletla...
Mysl jí zatemnila její svobodomyslnost a vzpurnost. Nebyla typický anděl, později archanděl, ale rozhodně se jím už chtěla opět stát.

Být královnou Pekla nebylo takové, jak si mnoho lidí představuje, ale byla pravda, že ze začátku to nevypadalo, že se to vyvrbí tak špatně. Luci byl milý, pozorný a plný "lásky". Kdo to mohl tušit?

Tohle nevěděl snad ani Nejvyšší. Měla si uvědomit, že Satan je nepředvídatelný a že, pokud v životě hledá klid, rozhodně ho nenajde u něj. Nebyl na ni zlý, ale udělal něco, co ona prostě překousnout nedokáže.

Nejvíc na tom všem jí mrzí, že si myslela, jak tu najde klid. Jak se zde její srdce zahojí a se zničující ztrátou se smíří.

Ale víte, jak se říká, že to, co máte si uvědomíte, až když o to přijdete? To přesně je případ Charleen Violet Arual, andělského vlkodlaka, který vše, co v životě měl, zahodil, jen proto, aby se stal Charlith, královnou Pekla. Jak bláhové a nerozumné rozhodnutí.

Možná jí k tomu ponouklo hlavně to, že jí dal jakési svolení, když jí umíral v náručí. Alexandr. To jméno nevyslovila už celých pět let. Naposledy právě v ten osudný moment, pak už nikdy.

Pravda, pobyt v Pekle jí ale přece jenom něco dal - pocit zadostiučinění. Agnar i Azrael neměli chvíli klidu. Buď je mučila ona sama, nebo tam vždy poslala jednoho z démonů. Taky ironie. Nejdřív ji chtějí zabít a pak se jí bojí.

I když, jako démon vážně vypadá děsivě. Hlavně ty červené oči. Ty jsou fajn. Ale není to pro ni. Už delší dobu takový pocit má a to, co před chvílí viděla, ji v tom jen utvrdilo.

Ptáte se, co že to viděla?

Inu, Lucifer začal opět navštěvovat svou Lilith. Dalo se to předpokládat. Ten, kdo je do toho alespoň trochu zainteresovaný ví, že Lilith je jeho jediná slabina a také životní láska. Vydrží se s ní celé dekády nebavit, když ho něčím naštve, ale stejně se k ní vždy vrátí. A ona si to moc dobře uvědomuje. Lucifer si může najít kohokoliv, ale nikdy s ní nevydrží. Vždycky ji opustí kvůli Lilith. Mimochodem - ta ho dokáže naštvat, když prosí o propuštění ze své cely, na což Lucifer nikdy nepřistoupí. Tak hloupý není. Už kdysi způsobila nejednu pohromu, když chodila po světě. Podruhé se to nesmí opakovat.

Momentálně si Lilith myslela, že opět vyhrála. Charlith je totiž nachytala v té nejchoulostivější situaci, v jaké mohla. Totiž nemyslete si, že Lilith žije v nějaké kamenné cele. Kde pak. Představte si to jako luxusní byt, jehož okna a dveře jsou zamřížované. Tedy je to pekelná mříž. Skrz ní se dostane jen vládce, případně jeho královna.

Charlith už delší dobu tušila, že se něco děje. Lu byl jiný než obvykle. Odtažitý a moc s ní nemluvil. Pojala podezření, když se v posteli několikrát vzbudila sama a vyhýbali se jí démoni. Aby ji totiž nemuseli nic říkat, protože jako jejich královna je uměla přimět říci pravdu kdykoliv a v jakékoliv situaci. Takže by jí pánovo tajemství museli vyzradit a ten by s nimi pak nehezky zatočil.

A jak o tom věděli? Vždyť ho vídali za Lilith chodit, navíc u ní je jako u jediné zakázáno mučení. Vězeň v Pekle a nemučen? Lucifere, prober se...

Takže Lilith si myslela, že má opět vyhráno, ale jakmile Charlith naštvaně odešla, Lucifer se začal sbírat a běžel za ní. To se nejstarší démonce přirozeně nelíbilo a nasupeně čekala, co bude. Frustrovalo jí, že s tím nemůže nic udělat. Přes mříže se snažila dostat už tolikrát... A vždy bez úspěchu.

Je to mrcha každým coulem, ale Lucifera miluje. Ovšem, už jí přestává bavit, se o něj dělit. Těch deset let svobody by mu už mohlo stačit. Z toho pět s Charlith.

Ta doběhla do jejich společné ložnice. Cestou mimochodem vzteky zničila pár démonů.

Sakra, jak byla hloupá!

Neměla se sem vůbec stěhovat. Narodila se jako anděl, proč se cpala sem? Nejspíš jí mozek zatemnila Alexova smrt, jinak si to nedokázala vysvětlit.

Během uplynulých pěti let se jí v hlavě dost věcí rozleželo a už delší dobu lituje toho, že je tady. Lituje toho, že Lucifera tenkrát políbila, protože od něj se pravé lásky nikdy nedočká.

A k čemu tedy došla? Že Alexe milovala. A podělala všechno, co mohla. To, čeho právě byla svědkem ji jen utvrdilo v tom, že sem nepatří.
Vrací se neodkladně na Zem.

Balit si nic nebude, ať to všechno shoří. Z Pekla se rozhodla přijít s prázdnou. V tu chvíli do místnosti vtrhnul Lucifer ve své druhé podobě. Dlouhé, lehce ohnuté rohy, popelavá kůže, dlouhé černé vlasy, rudé oči, drápy. Třetí podobu použil naposledy před rokem. A první? Většinou jen u mučení.

Dřív než stihnul cokoliv říct, promluvila Charlith.

"Vracím se domů, Luci," vyhrkla, "bude to tak lepší. Pro nás pro oba."

Vládce Pekel jí jen beze slova pozoroval. Prve chtěl něco říci, ale toto mu vzalo vítr z plachet. Z jeho výrazu se dalo vyčíst překvapení.

"A chci aby jsi mi vzal démonickou podstatu. Vím, že to umíš. Chci se na svět vrátit tak, jak jsem odešla," řekla ještě.

"To umím," pomalu přikývnul, "ale nevím, jestli se mi chce."

"Nemáš na výběr. Nemůžeš mě tu držet proti mojí vůli. Stále jsem archanděl a můžu odejít kdykoli, kdy se mi jen zachce. Na to nezapomeň," pronesla tiše. Bylo v tom tiché varování. Ona není žádná bigamistka a rozhodně se odmítá stát jeho huriskou, nebo co si to tu hodlá vytvořit.

"Já na to nezapomínám, ale nechci abys odešla," odmlčel se, "chci tě tady. Jsi skvělá královna. Pekelní psi tě milují a démoni poslouchají na slovo. Pět let jsme tu spolu vládli. Byla by škoda to zahodit, jen kvůli malému úletu," řekl a myslel to zcela vážně.

Charlith ale málem vyletěla z kůže.

"Po tom všem!" vydechla překvapeně, ale rázem se její překvapení změnilo ve vztek. Silný vztek, "po tom všem, co jsme spolu zažili," pomalu se k němu přibližovala, "a co jsme dělali", narazila na nevšední sexuální praktiky, "mi řekneš, hned po tom, co tě nachytám s bejvalkou, že je škoda zahodit naší vládu? NAŠÍ VLÁDU?!" poslední dvě slova vykřikla a rudé oči jí žhnuly zlostí. Mrzelo jí to z principu. Možná si ze začátku myslela, že ho miluje, ale spíš jí ho bylo líto, když jí pověděl něco o svém smutném životě zapovězeného syna. A taky potřebovala v srdci vyplnit tu díru, která vznikla po smrti alfy. Vlastně si ani neuvědomila, že Alexe nemilovala jen díky Poutu, ale byla to pravá láska. Uvědomila si to asi dva roky po jeho smrti. A v tu chvíli začala být trochu necita k Lucimu. A pak jí došlo, že si za tu nevěru může nejspíš sama. V duchu hodně sprostě zanadávala sama na sebe a pak se snažila uklidnit.

Několikrát se zhluboka nadechla a vydechla, mezitím, co on se na ní díval nicneříkajícím pohledem. Nemiloval jí, ale nebyla mu ani zcela ukradená. Vždyť spolu žili pět let. Jeden by řekl, že je to pro něj nic, ale ona byla hlavně archandělem a ti Satana přirozeně dost přitahovali. Zkrátka o ní nechtěl přijít. Byla něco jako jeho klenot.

"Nechci abys odešla," zopakoval Luci zcela klidně, "zůstaň tu se mnou. Vždyť je nám tu dobře, ne?"

Charlith si pomyslela, že je snad úplně hluchej, nebo co. "Nezůstanu, Lucifere. Tohle celé byla pitomost. Mělo mi dojít, že archanděl a ďábel spolu štěstí nikdy nenajdou. To není možné. Letíme k bráně," oznámila mu pevným hlasem.

Když kolem něj procházela ke dveřím, ještě se jí pokusil zastavit tím, že jí chytil za ruku, ale ona se mu vytrhla. Hodila po něm takový pohled, při kterém ztuhnul i on a proto radši rezignoval a letěl s ní k pekelné bráně.

S nedělí první kapitolka pro vás 🖤 zatím nic moc že, ale ono to přijde 😁 enjoy 🖤😇😈 v médiích něco jako Lucifer ve druhé podobě 🤷🏽‍♀️