Andělský vlkodlak 2: Druhá šance

53. Dárek k narozeninám

Rozloučili se s Angelem, Camille a Laurou, která Charleen nezapomněla počastovat vědoucným pohledem, a pak se vydali do sídla. Bok po boku běželi jako vlci lesem. Nekomunikovali, a když dorazili před dům, se proměnili a beze slova vešli dovnitř.

"Charleen!" vykřikla Freya, která ihned vyběhla z jídelny. Dimitri jí byl v patách, nejistý. Nevěděl, jak se jeho bratrovi usmíření povedlo. Beta pár přirozeně věděl, kam se jejich alfa vydal. Stopoval svou družku a tak jako vždy - se mu to povedlo. Byl prvotřídním stopařem. V životě se mu vlastně dařilo vše, co se netýkalo Charleen. Ta mu jeho pořádek dokázala silně rozhodit.

"Ahoj zlato," objaly se sestry.

"Sakra, fuj," vyhrkla Freya, ale vzápětí se zděsila.

"Klídek, ví to," odvětila Char na její reakci ohledně pachu z Pekla a Freya zakoulela očima. "Pojď, všechno ti vysvětlím," vzala svou mladší sestru za ruku a vedla nahoru. Ani se přitom neohlédla.

"Tak co?" zeptal se beta, když byly družky z doslechu.

"Nejsem z toho moc moudrej. Podle všeho to pochopila, ale jako kdyby se stále zlobila."

"Hm, a řekl jsi jí o Vortexu?"

"Nějak jsem to nestihl," poškrábal se na hlavě.

***

"Cos proboha zase dělala v Pekle?!" vyjekla Freya, když přišly do obýváku alfa vlka.

"No co, co? Vyzpovídat se," mykla Charleen rameny.

"Ďáblovi?" zeptala se mladší ironicky a zvedla obočí.

"Jo. Taky jsem pozdravila kámošku," pronesla starší se zlým úsměvem.

Freya protočila oči. "Ta ať si tam klidně shnije," zavrčela tak, až se podivila i Charleen. "Spíš mi řekni, proč musíš běžet zrovna za svým ex?"

"V tu chvíli jsem to tak prostě chtěla. Jediný, kdo mi mohl plně porozumět, byl on. A pokec s nim mi pomohl, náhodou."

"Ale pořád... prostě... Charleen, sakra!" gestikulovala dopáleně.

"Frajerko!" houkla starší, "nesvěřil se ti třeba tvůj povedený druh s tím, že měl Alex se Star v nebi poměr?!" optala se vědoucně, se zdvihnutým obočím.

Mladší vykulila oči. "Cože, kurva?!"

"Tak tak," pokývala Char na oko klidně hlavou, ale samotnou jí to zevnitř sžíralo jako kyselina.

"Jak to víš? A co ta svině vůbec pohledává v našem Nebi?!" prskla beta-luna naštvaně.

"Dostala se tam díky mojí milosti," pronesla starší znechuceně. "Zasraná ironie osudu. A Alex si s ní krátil dlouhé chvíle." Kdyby řekla, že jí to neštve, hodně by lhala.

"Já se snad už poseru, fakt ty vole, tady jeden nebude mít klid prostě..." Freya se vyčerpaně svalila na pohovku. "Nevěděla jsem o tom. Co hodláš dělat?"

"Nic," mykla rameny. "Co by? On píchal se Star a já s Luciferem. Skóre je vyrovnáno. Sice nám celý měsíce lhali, ale nic s tím neudělám. Možná...," krátce se zamyslela, "když mi bude Luciho zase otloukávat o hubu, vyvolám Star. Jsem archanděl smrti. Teoreticky bych to s Jeho svolením měla zvládnout. Takže... alespoň mu mám čím vyhrožovat. Zklamal mě. Ve všech ohledech. A to jsem si myslela, jaká špatná jsem já," řekla hlasem, který jejímu stavu odpovídal. V hlavě jí to ale šrotovalo a její myšlenky byly v rozporu s tím, co říkala. Měl na Alexe vztek, to ano, ale mnohem větší měla na Star. Kdyby žila, ona sama by ji nejspíš už opravdu zakroutila krkem.