Andělský vlkodlak 2: Druhá šance

30. Charlith na scéně

"Archanděl smrti?" zeptal se Alex.

"Nejvyšší mi objasnil mé postavení. Archanděl smrti určen pro Zem, prý bych jinak nemohla zabíjet pozemské tvory," objasnila mu.

"Proč zrovna smrti?" zarazil se.

"To ví jen Bůh, drahý," vydechla a otočila se na Dimitriho, který k sobě tiskl svou družku. "Musíme domů," řekla.

"Ano, Freya se musí uklidnit a říct nám, co se přesně stalo," rozhodl Alex a tak se bez řečí šlo.

V obýváku se všichni posadili. Charleen Grétu poprosila o její slavné kakao pro Freyu a zběžně osvětlila, co se stalo. Stará vlkodlačice pospíchala splnit rozkaz. Úklid po slavnosti trval dlouho do rána a tak ještě ani neodešla.

"Freyo, lásko, vážně ti nic neudělal?" zeptal se Dimitri, u kterého si jeho bratr a švagrová nebyli jistí, jestli se klepe strachem nebo vztekem. Hádali obojí. V tu chvíli na svou hádku úplně zapomněli. Alex seděl v křesle a Charleen stála u zdi, snažíc se uklidnit svůj vztek. Moc jí to nešlo. Věděla, čím to je, ale ještě jí nechtěla dovolit se prodrat ven. Jakmile totiž zjistila, že ji chce Charleen přijmout zpět, připravila se a čeká. Kdo? Přece ona.

"Ne, ne, díky tobě. Zachránil jsi nás," vzlykla.

To Char na chvíli osvobodilo od vzteku. Na chvíli. Alex se v křesle prudce napřímil a beta, v závěru i beta-luna, když viděli výrazy svých společníků, se potutelně usmáli.

"Cože?!" vyhrkli alfa i jeho družka najednou, po čemž si vyměnily překvapené pohledy.

"Jsem těhotná," usmála se Freya.

Alex zalapal po dechu.

"Budu teta," vyhrkla Char. "Tak se to povedlo," usmála se a přiběhla svou sestru obejmout. Alex si s Dimitrim podali ruce, načež si alfa nemohl odpustit bratrské poplácání na zádech se slovy: "Dobře ty." Čemuž se beta uchechtl.

"Povedlo, no. Akorát v pěkně blbou chvíli," hlesla. Narazila na setkání s pekelníky.

"To vůbec nevadí. To teď řešit nebudeme ano? Řekni mi spíš v kolikátém jsi měsíci? A kdy jste nám to jako chtěli říct?" vyjekla Char.

"Vidíš? Já ti říkala, že ségra bude vyvádět," pronesla Freya pobaveně. Reakce její sestry jí pomohla se trochu oklepat.

"Mělas pravdu," zatlemil se Dimi. Jak jde o jejich vlče, okamžitě se rozněžní. Gréta přinesla kakao a zeptala, zda něco nechtějí i ostatní. Když s děkováním odmítli, odešla.

"No? Tak!" rozmáchla se alfa-luna, přičemž se i alfa zachechtal.

"Jsem ve druhém měsíci," usmála se mladší.

"Už?!" vyjekla starší. "A kdy jste nám to jako chtěli říct a, a, a vždyť jsi na slavnosti pila?!"

"No tak jsem trochu pila a? Vždyť se nic neděje, uklidni se, proboha," zasmála se Freya nad reakcí její sestry. "Chtěli jsme vám to říct až po prvním trimestru, ale teď mi to ulítlo, no."

"A tím se dostáváme k aktuálnímu problému, vážení," ozval se Alex. "Tohle je sice super chvíle ale já bych rád věděl, co se v tom lese stalo a hlavně - jak to, že není Sarantos na cestě do Řecka?"

"To mi neřekl," hlesla Freya. Dimitri ji okamžitě chytil za ruku. "Byla jsem se po úklidu projít. Nemohla jsem spát po tom... všem. A najednou se tam objevil," vydechla. "Řekl mi, že jsem vzácná a krásná." Dimitri mohutně zavrčel. Jak ho jen jeho bratr chápal! Charleen se ošila, protože tušila, na co Alex myslí. Na Lucifera nebo Vladimira. "A i když jsem mu říkala, ať se nepřibližuje, že jsem andělský vlkodlak a luna bety Dimitriho, neposlechl."