Andělský vlkodlak 2: Druhá šance

14. Party na uvítanou

Dny ubíhaly a Char si snažila zvyknout na Alexovu přítomnost. Sem tam s ním i prohodila pár slov, nebo mu do nově vymalované pracovny donesla černou kávu, tak jak ji měl rád.

Snažila se, aby se měl dobře a on to moc dobře poznal. Její zájem ho přirozeně těšil, ale přece jenom to nebylo ono, což jí prozatím odmítal říct. Říkal si, že musí být trpělivý.

Když si všechno sedlo a alfa se plně zorientoval v práci, Freya si usmyslela párty na jeho uvítání. Char z toho moc nadšená nebyla. Navíc nechápala, proč se dělá večírek čtrnáct dní před Slavností Úplňku, ale zbytek smečky jen zářil. Nikoho netrápilo, ze přípravy je třeba obracet jiným směrem, jelikož tenhle rok to skoro po sedmi letech padlo opět na sídlo norské severní smečky. Nezajímalo to ani toho, pro nějž byl večírek určen.

Povzdechla si. Přišla si tu jediná zodpovědná.

A tak jednoho dne v poledne Freya vzala alfa-lunu Charleen, hospodářku Grétu, hlídkařku Honey, informátorku Lesley a stopařku Zafrinu na nákup. To bylo fajn. Bavily se a dělaly blbosti, do kterých byla zapojena i Charleen. Teda jen mladé ženy. Stará Gréta se nad jejich vylomeninami jen uculovala a pobaveně kroutila hlavou. Strůjkyní toho všeho byla vždy veselá Freya. Char už poznala, jak si ji ve smečce oblíbili. Ani trochu nežárlila. Freya měla většinou problém zapadnout, takže tohle byl super obrat. Určitě ji změnil Dimitri. Alfa-luna byla teď pro změnu spíše samotářská a tichá, kdežto z Freyi se stala neřízená střela. Teda řízená, ale jen betou a ten tam zrovna nebyl.

Když si v supermarketu udělaly dostatečnou ostudu, zaplatily a společnými silami naskládaly obří nákup alkoholu a pochutin do velkého auta. Díky bohu za něj. I když si Char pomyslela, že minivan by se taky šiknul. Daren tentokrát neřídil, řídila Charleen. Freya totiž rozhodla, že nákup bude dámská jízda.

Když se vrátily do vily a nákup na desetkrát přestěhovaly do rozlehlé kuchyně, Freya hledala svého druha. To už si i Char uvědomila, že Alexe taky nezaregistrovala. Běžně, když se odněkud vrací, alfa nenápadně stepuje u dveří.

Mezitím, co Gréta, Lesley a Zafrina chystaly na večírek, Freya se se Char v patách vydala do útrob domu, ale moc daleko chodit nemusely. Minuly dveře do sklepení, když z nich vyšel naprosto zkrvavený vlkodlak. Bjorn to byl.

"Panebože!" vyjekla Freya.

"Co se u všech andělů stalo?" následovala ji Charleen.

"Utkal jsem se s alfou, luny," zazubil se šťastně, teda...

"Ježiši!" Freya si přikryla ústa. Neměl dva zuby.

"Proč se perete? Co se stalo, Bjorne, kruci odpovídej mi na celé otázky!" vztekla se Charleen.

Udiveně se na ní podíval. "Rozhodlo se, že si uděláme před večírek. Ryze mužský. Nemějte obavy, je to zábava."

"Zábava při které jsi přišel o zub?" ozvala se Char. Freya už zmizela.

"Pořídím si náhradu, luno. Nic to není. MMA klec dlouho zela prázdnotou. Všem nám to chybělo," řekl, "a teď mě omluvte. Jdu si to ošetřit."

Charleen jen zaraženě kývla a pomalu šla po betonových schodech dolů do sklepa. Už tam slyšela nadšený řev a mužské výkřiky, které popoháněly své favority v kleci. Tak MMA. Alex se zbláznil? Chce si odrovnat členy smečky nebo co?

Když došla dolů, prošla kolem cel pro vězně s mučící místností. Z tohoto důvodu byly dveře do sklepa zvukově zatěsněné a proto s Freyou nemohly slyšet ten hluk. Před lety by se nepříjemně ošila, ale dnes se tam šla zvědavě podívat. Ještě před tím se ohlédla, jestli ji někdo nesleduje.