Andělský vlkodlak 2: Druhá šance

37. Záchrany a ztráty na životech

SONG!

Hladil ji po vlasech a šeptal konejšivá slůvka: "Já vím, zlatíčko. Já vím, ale pořád máš svého archanděla."

"J-já v-vím, a-ale j-já chtěla pom-pomoct," vzlykala. Bylo jí to všechno tak líto.

"Však dokážeš pomoci i bez ní. No tak, Charleen. Uklidni se," řekl tiše.

Nakonec se opravdu odtáhla. "Ale jak? V-vždyť byla t-tak silná! Co jsem bez ní?" škytala.

"Jsi přece boží archanděl, kterému bylo svěřeno rozhodování o smrti na Zemi. Jsi silná taková, jaká jsi. Jsi historicky první andělský vlkodlak. Družka nejsilnějšího vlkodlaka na planetě. Zvládneš to." Pohladil jí po tváři. "Charleen Violet Arual, jsi přece moje dcera," usmál se.

Jeho slova pomalu zabírala. "Bojím se, aby zase nezaútočila. Může každou chvílí. Jsem ale ještě moc slabá," řekla už o něco klidněji.

"Kdyby chtěla, už by to udělala. Navíc mám pocit, že ani není schopná momentálně útočit," podotknul.

To Char zaujalo. "Jak to?"

Angel se na ní významně zadíval. "Zaútočila na korunovanou královnu Pekla. Sice byla silnější, ale pořád jsi v sobě měla moc Lucifera. Oslabilo ji to. Řekl bych, že hodně. Nevíme kde je, ale určitě se vzpamatovává a ještě dlouho bude."

"Nechápu, že byla silnější než Charlith. Nechápu, že Charlith ublížily její ohnivé koule. Nechápu nic, do háje," ulevila si frustrovaně. "Jak to všechno víš? Kde ses tu vzal? Kolik jsem toho ksakru prošvihla?" chrlila jednu otázku za druhou. "Jak jsi ho zavolal?" otočila se na Alexe, který je až doteď zdvořile nepozoroval, ale když na něj promluvila jeho družka, přirozeně zbystřil. "Zachránil sis telefon? Nebo jsi poslal vlkodlaky?"

"Já ho nezavolal," odpověděl. Nadzvedla obočí.

"Char, uklidni se. Všechno ti bude vysvětleno, ale mnou," řekl Angel a tak se opět otočila na něj.

"Cože? Kým? Kdo tě zavolal?" vyhrkla zmateně. Frustrace nabírala na obrátkách.

"To já," ozval se za Angelem hlas, který moc dobře znala. Oči ji málem vypadly z důlku, když se Angel postavil vedle ní.

"Lucifere?" vydechla překvapeně. Proč ho necítí?

"V celé své kráse," pronesl a pohodil blonďatými vlasy.

Angel i Alex protočili očima. Vlastně i Char.

"Mám zkurvený deja vu!" vyprskla, načež se vedle ní ozvalo podrážděné: "Charleen!" Jen se na otce omluvně podívala a poté svou pozornost opět obrátila na krále pekel ve své třetí podobě. "Co tady děláš?"

Obličej mu náhle zvážněl. "Cítil jsem ze Země pekelný oheň. To jsem nemohl ignorovat. Přišel jsem zrovna, když s tebou on," ukázal za ní, "třásl jako s hadrovou panenkou. Všude kolem tebe byla krev a došlo mi, co se stalo."

V tu chvíli před očima Charleen proběhla matná vzpomínka, jako kdyby jeho slova pošťouchla její mysl.

Temná postava se k ní přibližuje, mezitím, co se nad ní tyčí Alex a třepe s ní. "Char! Char!" Jeho slova naplněná strachem zní s ozvěnou.

"Je v bezvědomí," ozval se hluboký hlas, také s ozvěnou.

Alfa vzhlédne a i přes svá zranění znatelně zavrčí. "Co tady kurva děláš ty?! Co si myslíš?! Podívej, co jsi způsobil!"