Myslíš si, že je vše v pořádku,
přičemž víš, že déle nesneseš tu přetvářku.
Seřvi mě, nenáviď mě,
vždyť já tě vlastně ani nepotřebuji.
Je mi jedno, zna jsi bližší nebo cizí,
chovej se ke mně tak, jak se sluší.
Že nedokážeš přiznat realitu?
upřímně nemrzí mě to ani trochu.
Začínám šílet, chce se mi řvát,
má to znamenat, že už po mém boku nechceš dále stát?
Žádný city, jen neustálý lži,
upřímně nemám nervy na to, chci roztáhnout ty ,,dokonalé" opony.
Myslela jsem si, že ty věci ve mně vyhasli,
pravda je taková, že je to opět na hranici.
Sklenka slz přetéká,
tohle jsem já, a nikdy nebudu jiná.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoetryMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
