Noc se blíží, však slzy už přišly,
víš ty vůbec, kolik stojí to síly?
Vím, že nejsem taková, jakou by mě chtěli,
ale i přesto všechno neztrácím naději.
Dokud všechno nepohltí mlha, stále budu dýchat,
jestli tu chceš zůstat, řekni to, je potřeba rezerva,
každý týden někdo nový, jsem toho schopna,
víš proč se stále seznamuji? aby aspoň na chvíli utichla tahle prázdnota.
Celkem ironie, když potřebuji ztlumit něco, co je samo o sobě prázdné a přesto to řve,
většina to však stejně neslyší, zatímco moje srdce to drtí.
Ráda bych opět nakupovala hvězdy,
nechceš si přede mě stoupnout? jednou z nich jsi ty.
A ač občas nenávidím vše, co se vztahů týče,
občas mám pocit, že jsem v těžký schíze.
Neber mě však špatně, když občas lidem nevěřím,
chci lásku, ne iluze, tak pokud nemáš nic jiného v nabídce, můžeš dalšími dveřmi odejít.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoesíaMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
