Tvoje poslední slova bolela asi jako tisíc nožů v mém srdci,
možná proto se od bolesti krví dusim.
Je zvláštní, že tohle je konec nás dvou,
i přes slova, že tu budeš vždy se mnou.
Tvoje ,,láska" je příliš sebevražedná,
ale i přesto byla vždy lákavá.
Droga, bez které šílím,
dala jsem ti všechno, a přesto žádný zájem nejevíš.
Vlastně, proč se divím?
vždyť co bylo, to bylo, zpět to nevrátím.
Nenávidím sebe za to, že jsem naivní,
když vím, že nemůžu žít jako ostatní.
Tohle prokletí se musím naučit přijmout,
nebo se budu moct jít pohladit žiletkou.
Všechny sladký lži, představy,
přeji si, aby byly vymazány.
Tyhle slzy mi akorát přináší migrény,
kdyby aspoň díky té bolesti na chvíli myšlenky o tobě zastavily.
Spolu s mým srdcem, si vzala moji duši,
kéžby si však radši vzala mé nateklé oči.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoesíaMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
