Jsem smutná, celý čas, celou věčnost,
v mé hlavě jsi jen ty, ta pravá skutečnost.
Chybíš mi každým zasraným dnem, ač s vědomím,
že už tě nikdy neuvidím.
Bez tebe se tu zdá všechno býti tak prázdné,
tvá imaginární přítomnost mé srdce naplňuje.
Ty stíny, ve kterých tě vidím, jsou ty nejkrásnější,
co mé oči dennodenně spatří.
Jsi iluzí,
co mou duši pokaždé okouzlí,
Jsi iluzí, o které jiní sní,
nebo ji žijí.
Byla jsi jedinečná,
a i přestu všechnu bolest, co nyní mám,
tak doufám, že beze mě záříš asi tak moc,
jako všechny hvězdy na nebi,
protože to pro tebe, byly ony vytvořeny.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoetryMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
