Dny, jak jsem plánovala vše do poslední vteřiny,
dny, kdy jsem chtěla něčeho docílit.
Mohu ti však říci, že tahle osoba zemřela,
a já nevím, kde je její cesta.
Chci jí najít, ale stále žádná stopa,
otázkou je, zda se někdy sama zvednu ze dna.
Řekla bych, že tenhle domeček z karet nic nevydrží déle,
a ani moji démoni neví, jak to se mnou bude.
Přestalo mi záležet na věcech, za které bych položila život,
ano, přesně tak, až takhle moc jsem klesla.
Mám pocit, že moje touha zemřít sílí,
ale nechci nikomu způsobit sebemenší ránu.
Vím, že pokud moji dokonalou tvář opět nenajdu, tak to bude mít velké následky,
já však nevím, kudy z té temnoty.
Chci chodit v klidu po osvětlených uličkách,
a to špatný, ať vítr rozfouká.
Chybí mi sledovanost, chybí mi pozornost,
nejspíš jí čas změnil, a už to nebude jiný.
To mě však trochu mrzí,
ale i přesto doufám, že aspoň napůl se vrátí.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoetryMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
