Pozdravy, úsměvy a všechny ty masky,
co se tváří, jako kdyby tě znaly.
Nikdo však neví, co se skrývá pod ní,
ta zjizvená tvář a ruce, co se zdobily krví.
Připadám si, že jsem něco víc,
ačkoliv to tak vůbec necítím.
Myslíš si, že jsem namyšlená,
ale pravda je jiná.
Vždy jsem chtěla být pouze svá,
lépe řečeno - neviditelná.
Časem se však vše obrátilo,
zahrávám si s ohněm víc, než by se mělo.
Občas si připadám ignorovaná,
i když se kde kdo na mě dívá.
A tak přemýšlím, co si asi myslí,
nejsem jako ostatní, to je jistý.
Vždy se strachem vystupovat před lidmi,
zahrát jim, jak šťastně žiji.
Ale až přijde čas, opony se zatáhnou,
a teprve pak začíná pravá show.
Boj s odrazem v zrcadle je mnohdy těžší,
než se na první pohled jeví.
Vím, že se to pomocí slov nespraví,
ale aspoň na chvíli se vše zdá být jiný.
Jen já a můj svět písmen,
čtyři stěny kolem mě, stínům nevěř.
Kdyby tak ostatní věděli, kdo ve skutečnosti je ta ,, miss popularity '',
nejspíš by se pak na ní ani nepodívali.
K čemu je veškerá pozornost ostatních,
když chci, aby si mě všímal ten jeden jediný.
Mám své sny, mám svá přání,
tak jen doufám, že se mi jednou splní.
Plány, které se stanou vzpomínkou,
s nevyčíslitelnou hodnotou.
A jednou, až se vzbudím,
bude to realita, kde už nebudu muset pouze snít...
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoetryMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
