Spoustu slov, v mých ústech schovaných,
to jen proto, že je nemám komu říct.
Pocit viny, který mi ona dává,
že za to mohu já, i když pravda je jiná.
Lhala jsi mami celou tu dobu,
měla jsem na tebe jen jedinou prosbu.
Aby jsi stále nelhala,
i když tahle hra už nyní skončila.
Se svým tichým hlasem mi říkáš,
jak všechno to zvládáš,
přičemž víš,
že nic už nespravíš.
Nebyla jsem v pořádku,
všechno se rozpadá od začátku.
S pocitem, že už nebudu mít domov,
nesnesu to pomyšlení na její odchod.
Mám strach se dneska probudit,
nechci ty starý dobrý časy odhodit.
Chci to vše vrátit zpátky, za tu ,,dokonalou oponu''
protože nikdo nic neví, dokud ji neroztáhnu.
Příběh, co nemá šťastný konec,
potřebuji po boku někoho na dobrý pokec.
Jsem unavená z toho všeho, tak mě nech prosím zemřít,
jako naivní holku, co v dobrý konec věří.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
ŞiirMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
