Nevidíš, že jsem unavená z každého střípku, který ti dávám?
nevidíš, jak moc se namáhám?
Věřit lžím o tom, jak jednoho dne to bude růžový,
když moc dobře vím, že když to neukončím teď, tak žádná lepší budoucnost není.Mám strach ze všeho,
nebaví mě předstírat, jako by se nic nedělo.
Není týden, kdy nemám záchvat,
nebaví mě pořád takhle přežívat.Přeji si, aby mě cestou do školy někdo zastřelil,
a moje trápení tím pohřbil.
Nedokážu najít sebemenší smysl ve věcech, které jsem milovala,
stejně už nejde o moc, když to hlavní jsem ztratila.Bojím se, že jednoho dne skončím na ulici,
kde budou moje myšlenky řvát silněji.
Nechci odejít sama, a proto když budeš chtít jít se mnou do lepšího světa,
nezapomeň, že to můžeme udělat oba.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PuisiMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.