Básně za cenu slz

CIZÍ

Řekl, že si mého smutku nevšiml,
možná naše lano se pomalu zpřetrhává a jen si ještě nezvykl,
že někdy slzy nejsou to jediné,
jak poznat, když se někdo rozpadá,
občas jsou to dny, kdy jsem tichá.

Pomalu mě stvůry zevnitř žerou na kusy,
vlastně nevím, zda za to nemůžeš náhodou ty.
Věci nejsou takový, jak jsem si je vždy vysnila,
začínám se vedle tebe cítit jinak.

Staneme se jednoho dne cizí?
nebo budeme předstírat, že žádné napětí mezi námi není?
Upřímně nevím, ale všichni si myslí, jak je vše perfektní,
nikdy nebylo a nebude, ale s maskou pořád spím.

Možná je nebezpečné mít city vůbec ke komukoliv,
když mě nikdo nemá na prvním místě, tak jako já mám kohokoliv.
Možná jen, že jsem ztratila kus sebe, abych našla tebe,
a možná jen, nikdy se vlastně nebudu cítit milována, jelikož v mé hlavě jsi tu, ale můj život jde bez tebe.