Něco ti povím, zda se trochu zajímáš,
na hodinkách, mi můj čas ubývá.
Nebudu tu déle, než zazní půlnoční hodiny,
tak mi prosím věnuj poslední své minuty.
Ptáš se, proč vlastně nemám důvěru říci, co se v mé hlavě odehrává,
nebaví mě však říkat to stokrát někomu, kdo stejně neposlouchá.
Podpora, která vždy stála na větě, že to bude dobrý,
mi opravdu moje srdce nespraví.
Nejhorší uvědomění je, že s tím nikdy už nepůjde nic dělat,
tak jen sleduj kapky té barvy, které měly na mé obrazy dopad.
Jednou tam najdeš, kde mě najdeš, a až zjistíš ty stopy, co tě tam dovedou,
tak se otoč, abys v životě nešel i ty tou stejnou samotnou.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
ŞiirMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
