Básně za cenu slz

Bez domova

Nedokážu ti říci,
jak se cítil v tý chvíli.
Se strachem, že se nebude moct vrátit,
během vteřiny, co všechno člověk dokáže ztratit.

Čím dál tím více problémů,
nejspíš se už nevrátí dnes domů.
A i kdyby si přiznal, že stačí odpuštění,
ač s vědomím, že to nestačí.

Čas by to však napravil,
protože by jiný domov zařídil.
A i když se teď někde potuluje,
moc času mu nezbude.

Jednou, i ty poslední síly dojdou,
a já nechci, aby šel tou osamělou cestou.
Ač sotva znám jeho jméno,
tak si nedokážu o něm myslet nic zlého.

Víš, co je největší ironie?
Jak všechno špatné úsměvem zakryje.
Neví, kam má jít,
tak mi někdo sdělte, jaká jsou další řešení.

Hádky, řev a poslední rána,
potřebuje záchranu na jizvy, co způsobila jeho máma.
Život občas nemá dobrý konec,
ale doufám, že mu zbydou síly do konce.

Ztracený uvnitř, kde se hledá,
zajímalo by mě, co všechno mu v hlavě vrtá.
Ráda bych pomohla, ale nemám tu možnost,
s pomocí někoho jiného, by to lepší být mohlo.

Tak prosím vydrž, a najdi správnou cestu,
ať už bude skrz bláto, má to cenu.
Sebemenší naději můžeš najít,
a ta ti ukáže, kudy správně jít.

Dokud máš sám sebe, máš všechno,
tak hlavně nevzdávej to.
Všechny střípky se jednou posbírají,
a znovu se bude žít líp...