Láska, to slovo, které léčí,
i přes všechny rány, které stvoří.
Jsem si jistá, že lidi spojuje i ničí,
nesnaž se mě změnit, já vím, že on je někým výjimečným.
Možná, že ho vidím jinak,
a poslední dobou to má na mě psychický nátlak.
V zrcadle, nyní nepoznávám se,
jedno však vím, jsem opět ve válce.
Moje mysl je opět pokryta hustou mlhou,
mám strach, že jako poslední tu pouhé obavy zbudou.
Když někoho milujete, dali by jste mu klidně celý vesmír,
já se však pořád nedokážu smířit s odlišností našich orientací.
Ač pár chyb každý má,
mám strach, že se naší lásky kvůli tomuhle vzdá.
Pár let, co ho znám,
v srdci už prázdný místo nemám.
Nechci, aby naše láska vyhasla,
ale jsem na všechny různé scénáře připravena.
A až dojde do tuhého,
zabolí to, a poté zmizí to.
Možná, že občas se budu v slzách utápět,
ale později zjistím, že to tak má bejt.
A ať už to dopadne jakkoliv,
pokaždý najdu směr, kam odbočit.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoetryMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
