Chybí mi plamínek u mé svíčky,
už od 19 let nehoří,
jelikož nemohu najít tu sirku štěstí.
Říkám si : ,,Bude to tím, že je vše jiný?
tak takový to vlastně je? být dospělý?"
Nedokážu říct, kde má sirka se nyní nachází,
byla pro mě důležitá, hrozně mi schází.
Chybí mi, že díky ní jsem viděla na cestu,
viděla jsem vždy, co mě čeká tam venku.
Špatné období a tolik chyb,
sirka nevěděla, proč naše konverzace utichly.
Sirka se mi vždy snažila naznačit, že na problémy nejsem sama,
avšak já s hlasy v hlavě sama bojovala.
Nikdo je nemohl slyšet, a proto mě nikdo nedokázal pochopit,
radši jsem odešla, než abych sirce vysvětlila, že něco je jinak.
Sirka mě několik měsíců sledovala, jak se vlastně celá rozpadám,
to ještě nevěděla, že z té jámy se nedostanu živá.
Ač to má sirka nikdy neuslyší,
doufám jen, že je na místě nejlepším.
Tato báseň není o sirce a svíčce,
ale o mojí kamarádce, která mi chybí tolik let.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoetryMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
