V moment, kdy zabouchnou se dveře,
všem maska opadne, a jde se do boje.
Vyčítání o tom, co bylo nebo mohlo být,
avšak ani časem to již nespravíš.
Jak lidé se dokáží nenávidět po takové době?
nevěřil bys tomu, ani sobě.
Z dokonalého hradu zbývají na stěnách pouze obrazy,
jako připomenutí, jak se žilo před maskami.
Můžeš mi tvrdit, jak vše bude lepší,
mně lhát ale nemusíš.
Vím, že tohle celé směřuje k sebedestrukci,
tak mi přines prosím poslední barvu na mé obrazy, které se stanou mými odkazy,
abys měl tušení, co se vlastně dělo ve skutečnosti.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoetryMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
