Víš, není to tak, jak říkali, že rodina tu vždy pro tebe bude,
časem poznáš, kdo je tím lhářem.
Zjistíš, že věci se rozpadají rychleji než ty,
a to budou přesně ty momenty, kdy budeš to chtít ukončit.
Pokaždé, co mluvíš o mámě, snažíš se u toho neřvat,
závidíš ostatním, jaký oni mají se svojí mámou vztah.
Koukáš na tátu se slzami a slovami o tom, jak všechno tě to mrzí,
tak tě obejme, ač on sám ví, že ty střepy neslepí.
Říkáš si, jak pro někoho může být důležitější alkohol než rodina,
avšak neudělám nic, když se tak rozhodla.
Vidíš jí denno denně umírat před očima,
ostatní říkají "Buď více pozitivní," ale otázkou je jak.
Nenávist nemá daleko od lásky,
tak mi prosím odpusť tolik mé nenávisti.
Je to můj ochranný způsob, jak ještě přežít,
tak doufám, že víš moji odpověď na to, proč nedokážu být pozitivní.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoetryMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
