Básně za cenu slz

Prázdná sklenice

Říkáš si, jak ten čas může tak letět, když stojíš na místě,
myslíš si, že je to skutečné?
Tenhle život = pouze výmysl,
kdyby někdo věděl všechny mé myšlenky, asi by to neunesl.

Bojuju s věcmi, které tu nejsou už ani poznamenané,
neboť vše je smazané.
Tedy... ty to tak vidíš, jenže já mám všechny naše fotky,
všechny ty, na kterých jsme se smály.

Milovala jsem tvůj humor, styl,
ale ty jsi mi jen naznačila :
,, No tak už jdi".
Ač měsíce v kalendáři mi ukazují, že to bude téměř rok,
tak si mě uvěznila na dně pekla, kde jsem otrok.

Věčná prázdnota a zdi plné příběhů,
hledám vždy tvé jméno, ale marně...potřebuji útěchu.
Celý můj svět mi řekl, že už na ničem nezáleží,
jenže já stále věřím,
že to jednou může být i lepší.

Mám takový pocit, že sama sobě lžu,
proto ode mě nikdy nechtěj radu.
Neboť já jsem jen prázdná sklenice,
která city pouze čte, necítí je.