Psal jsi mi, že jsem tě využila,
ač si věděl, že je to celé jinak.
Tolik pádů, co jsme spolu zažili,
je to dávno pryč, a já vracím se do minulosti.
Ač se skoro ani nebavíme,
tak se každé ráno snapem zdravíme.
Žádný city v tom nejsou,
kdo ví, zda se naše cesty ještě někdy střetnou.
Vidím však, že pořád si jdeš za svým,
a že sport je pro tebe stále vášní.
Přeju ti všechny úspěchy, ale někdy však říkám si, jaká je škoda, že je s tebou neslavím,
nemysli si však, že je ale nevidím.
Měla jsem tě ráda a vždy budu,
i když ty považuješ sebe jako pouhou moji záplatu.
Byl jsi pro mě víc, než jen záplata na duši,
byl jsi i ten, co slepil ty střepy.
Tak prosím jednou vzpomeň si,
než to všechno sejde z mé mysli.
Nejsem ta, co city najevo dává,
tak si aspoň pamatuj, že tě mám ráda.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoesiaMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
