Začalo to jako vysněný život,
dokud ses nepodívala z okna, kde je poněkud deštivo.
Tím oknem mám na mysli zrcadlo,
jen tam jsou věci, které neuvidíš naživo.Realita, která nebude smyta ani tím nejsilnějším deštěm,
ne. Pořád se nebavíme o počasí, ale o tom,
jak další sebevraždu přejdem.Točí se ti to v hlavě každý den, odvaha však žádná,
jsi ostatními názory ovlivněná.
Všechna ta cukrová vata v podobě lži :
,, My tě tu potřebujeme, máme tě rádi ".Co je na tom všem však nejlepší?
že nikdo můj křik o pomoc neslyší.
A co je možná ještě lepší?
že jednou namaluji obraz, který bude zobrazovat sebevraždu nejhezčí ♡✞
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoetryMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.