Říkával, jak často mluvím o smrti,
avšak zavolá pouze tehdy, kdy si myslí, že umíram, a ani přesto si nikdy nevyslechne mou duši.
I přes tu dálku se cítím býti ještě dále,
pořád mě to jinam táhne.
Nevěřil bys, kolik toho dokážu vnitřně unést,
a až se jednou budeš ptát, kde jsem, měl jsi indicie.
Pokud všechny kousky mého srdce zvládneš poskládat,
tak se na tom místě můžeme vždy ve stejný čas potkávat.
Je to místo, kde ticho má ten nejsilnější výkřik,
je to místo, které tě bude vnitřně ničit.
Je to místo, na kterém skončíš jednou i ty,
tak tedy ve 22:22 na hřbitově a nezapomeň na růži.
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoetryMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
