Básně za cenu slz

Moje náhrada

Celý seznam věcí, co mě nebaví,
říkáš, jak to může být jiný.
Mám vše a více,
nebaví mě řešit věci, co se života týče.

Nechci každý den vstávat a slyšet sračky, jak to bude fajn,
řekni mi, že si jednou rozřežu dlaň.
Kapkami krve pak zaplatím tu nejvyšší daň v pohodě svobody,
kterou si nemůže jen tak někdo dovolit.

Choď si do práce a předstírej, jak tě to baví,
oni ti však ukážou, jak moc tě to zradí.
Tvrdí, že peníze nejsou všechno,
přitom když je nemáš, si nikdo.

Vem si všechno, co chceš, nepotřebuji nic,
jediný co musím, je uvolnit místo někomu, kdo o to bude stát víc.
Nemůžeš chtít, abych žila, když vidíš, jak mě tenhle život zabíjí,
všichni jsou sobci, co tvrdí, jak jim na mě záleží, přitom ani nevědí, jak se věci v mém životě mají.

Seru na jejich řeči o tom, co všechno musím,
všichni jsou jako roboti, a já už tuším,
že z toho ven musím.
Nedokážu být jako ostatní a ani nechci žít na ulici,
chceš pravou lásku? Vem si mého muže, má tu pravost v srdci.

Cítím se jako blázen, když jsem mezi lidmi,
protože nikdo nerozumí tomu, jaké je to vídat se s démony.
Jsou však ti nejbližší, co jsou vždy upřímný,
a aspoň nemelou sračky o tom, jak to jednou bude lepší.