Předtím, než i poslední lidi mě odsoudí,
se slovami o tom, jak je to se mnou jiný,
bych chtěla říci, že to moc dobře vím,
ale jen tak to nezměním.
Mrzí mě každý sbohem, které jsem řekla,
mrzí mě každá slza, která se obětovala.
Snažím se z posledních sil tvářit, že je to v pohodě,
ale moje ruka říká příběh jiný, jen se podívej.
Nedokážu vnímat, kdo mi co říká přes řev démonů v mé hlavě,
kteří jsou hlasitější každým dnem.
Připadám si jako blázen,
co má na srdci těžký kámen.
Přicházím o vše, co jsem kdy milovala,
bolest se však pro jistotu schovala.
Vždy přijde v nejméně vhodnou chvíli,
jenže... jednoho dne to bude chvíle, kdy budeš držet růži...
se slovami, že možná jsem zemřela příliš brzy...
ČTEŠ
Básně za cenu slz
PoetryMalá kapka vody, přesto tiší bolest, malý střípek vzpomínek, a vše vrátí se. Jediný útěk z reality je psaní básní, neboť to je kouzlo, co mé srdce chrání.
