Básně za cenu slz

Stroj času

Konverzace jednou za týden,
takhle skončil náš milostný příběh.
Nebudu lhát, mohla jsem to tušit,
ale nechtěla jsem si můj osud připustit.

Není mi souzeno někoho milovat,
ale zda mám být upřímná, někdy si ten smutek vychutnávám do dna.
Poslední dobou mám toho hodně co psát,
srdce krvácí přesně tak, jak má.

Někdo by si pomyslel, že pořád píšu o lásce jako o kolotoči, stále dokola a stále znova,
patří to však do dnešních trendy témat.
Nemysli si, pamatuji si všechny ty tváře,
i slova kluků , který označuji za lháře.

Můj deník je jako stroj času,
stačí zadat jméno účastníka a vše s daty najdu.
Kdyby tak mnozí věděli, co se o nich píše,
možná by jim několik věcí došlo, a chovali by se lépe.

Ač negativní věci tam nenalezneš,
tak mnohdy dohledat odpověď na otázku je obtížné.
Co vlastně očekávám od všech těch kluků?
Nejspíš nic, jen potřebuji další záplatu.