Dreamer (Larry Stylinson) - CZ

Chapter 19 - Wait for me

Harry

Krčím bázlivě nohy na kuchyňské židli a hlavu bojácně schovávám mezi kolena. Cítím, jak mi po nohou pomalu, ale jistě tečou slzy z mých oči. „Jsi absolutně na nic," ozve se znovu hlas muže, který naštvaně pochoduje po místnosti. „Takovou nulu jako ty jsem dlouho neviděl. Modlím se každý den, aby si byl alespoň trochu jako tvá sestra." Muž se ode mě odvrátí a naštvaně kopne do skříňky skrývající talíře. I přes dřevo slyším cinkání skla o sebe. Toto gesto mě přiměje se ještě více přikrčit a spustit nový nával slz. „Místo toho, tu mám jen neschopného buzeranta, o kterém si nemyslím, že by vůbec mohl být můj syn." Jeho slova mnou projedou jako dýka namočená jedem. Bolí to a ne trochu, i když jsem vlastně nikdy nebyl jeho synem.

„No tak, vždyť je mu jen šestnáct," dovolí si promluvit žena v rohu, která celou situaci pozoruje se strachem a smutkem v očích.

„Nejsi můj syn," řekne při posledním pohledu na mě, než jeho ruce vjedou do mých vlasů a prudce za ně škubnou tak, že se celá váha mého těla i s židlí, zřítí k zemi. „Koukni se na ty vlasy." Muž znechuceně odtáhne ruku od kudrlin na mé hlavě a zamračí se. „Je mi z tebe nanic."

Uplakaně a zoufale se podívám na matku, která zarudlýma očima jen kroutí hlavou. „Vypadni už nikdy, nikdy tě tu nechci vidět." 

Opatrně se zvednu na roztřesené nohy a podívám se do tváře muže, co se do teď nazýval jako můj otec. Jen si skousnu ret a vydám se sbalit si, stejně vím, že se tu za pár hodin, nebo dní vrátím.

~~~~

„Harry, prosím." 
Podívám se na muže, jehož obličej hyzdí jizvy a vrásky, i tak se na člověku odráží jeho život.

„Co ode mě chceš?" odseknu a nadále se věnuji práci ve svém pokoji, nebýt matky, už bych tu nebyl. Vím, ale že mě tato rodina potřebuje.

„Potřeboval bych nějaké peníze, jen pár stovek. Přísahám, že ti to s matkou vrátíme." 
Zhluboka se nadechnu a sevřu k sobě víčka. „Netlačil bych na tebe, ale je to opravdu nutné. Když už od nás odešla Gemma, máme jen tebe." 

Dělá to vždycky, hraje takto na city, aby ze mě vytěžil co nejvíce. Chci už vytáhnout peněženku a dát mu peníze, ale na poslední chvíli se zahledím na křížek na svém krku. Dostal jsem ho jako dárek od mého kluka, už asi před rokem. Promnu přívěsek mezi prsty a vybaví se mi, jak moc mě nenáviděl a vzdával se mě, když zjistil, jaký vlastně jsem. 

„Ne, tentokrát ne."

~~~~

Unaveně padnu na postel a několik sekund držím oči pevně zavřené. Nikdy bych neřekl, že obyčejná schůze může někoho takto unavit. Počítal jsem ale s tím, že rozjet firmu bude náročné. Výsledky se však dostavují téměř okamžitě. Před rokem jsem koupil firmu na pokraji bankrotu a teď po roce mířím prudkým tempem na vrchol.

Když se trochu vzpamatuji, posadím se a do očí mi udeří můj stůl. Všechny šuplíky jsou vyházené, kolem stolu se valí veškeré mé důležité smlouvy a papíry. Zběsilým tempem je začnu všechny sbírat a automaticky hledám ten nejhodnotnější papír, a to sice šek na půl milionu dolarů. Uvnitř ale vím, že ho nenajdu, stejně jako už asi neuvidím mého "otce".

~~~~

To, co otec udělal, byla poslední kapka a já si konečně uvědomil to, že tam, kde jsem žil doposud, neleží má budoucnost, proto si nyní zařizuji luxusní byt uprostřed Londýna.