Dreamer (Larry Stylinson) - CZ

Chapter 80 - Reindeer [VÁNOČNÍ KAPITOLA]

Dnes netradičně začínám poznámkou autora, ale mám potřebu vyjádřit se hned :)
Chci všem popřát šťastné a klidné svátky <3 Doufám, že se vám dnešní díl bude líbit a zatím je to taky nejdelší díl, jsou to dva di,y spojený v jeden, berte to jako vánoční dárek :D S

Louis

„Ty se asi hodně nudíš, co?" pronese chraplavý hlas, zatímco jsem ho posadil na židli, svléknul mu triko a nařídil mu, ať mi neutíká, zatímco jsem zašel do koupelny a vrátil se s nějakým gel a starými obroučkami brýlí, jenž jsem našel.

„To si piš, donutil bych tě jít se projít, ale venku trochu prší." Kývnu hlavou směrem k oknu, do kterého zběsile narážejí dešťové kapky, „A navíc toto jsem chtěl zkusit už dlouho."

„Bál jsem se, že z té koupelny doneseš lana a budeš si chtít hrát na pana Greye, no, jak vidím, ten gel na vlasy, děsí mě to popravdě ještě více," na to se pouze hrdelně zasměji a přejdu zezadu židle, kde mu párkrát projedu prsty v hebkých vlasech, „Útěchou je, že nevidím nůžky," odfrkne si, přičemž vezmu do ruky jeho hřeben a začnu mu vlasy pečlivě sčesávat dozadu, během čehož je stáhnu do gumičky.

„Tys mi právě udělal culík?" zeptá se vyděšeně a stočí na mě svůj pohled, načež mu pouze zatlačím do obličeje a donutím ho dívat se opět před sebe, „To nemyslíš vážně?"

„Neboj, zase ti ho rozpustím, jen se mi takto bude lépe nanášet ten gel." Musím se držet, abych nevybuchl smíchy, když Harold hlasitě polkne. Otevřu kulatou krabičku s gelem a naberu si na prsty trochu modré rosolovité látky, kterou mu začnu pomalu vnášet do vlasů.

„Máš hrozně dlouhé vlasy, měl by ses ostříhat," pronesu sám pro sebe, ale on nereaguje, kupodivu. Stáhnu mu z tmavých kadeří gumičku a hřebenem mu sčešu vlasy po bocích, vzápětí vezmu několik vlasů zepředu a vytvořím mu na hlavě malou vlnku.

„Můžeš se u toho aspoň přestat chichotat?" Až s jeho slovy si uvědomím, že má pravdu. Celou dobu byl můj mozek jako spuštěný z řetězu a dělal ze mě nadrženou puberťačku. „Jak dlouho ještě?"

„Už to bude," ubezpečím ho, přičemž nageluji poslední zbytek vlasů a položím hřeben. S různým očekáváním obejdu židli a podívám se na Harryho, měl vypadat jako idiot, tak proč je, sakra, tak sexy.

Je nezvyk nevidět ho v prostém drdolu nebo s divokými prameny kroutících se vlasů, lemující jeho obličej. Nyní vypadá tak spořádaně, přidává mu to na eleganci a on se tak stává ještě majestátnější a respektuhodnější na pohled než doposud. Vím, že musím vypadat jak blázen, ale nezabráním svému úsměvu, aby se značně rozšířil. Mám chuť ho políbit, ale nejdříve to chci dokončit.

Harry

Gel ve vlasech je nepříjemný, ale jsem si jistý, že je to víceméně o zvyku, jde spíš o to, jak v tom musím vypadat.

„Už to bude," odpoví Louis na mou otázku, přičemž uslyším pokládání hřebenu. Najednou obejde židli a postaví se přímo přede mě. Když mu na mě padne pohled, očekávám hlasitý smích, ale místo toho se jeho modré oči rozzáří, jako vánoční světýlka na vysokém vánočním stromečku, který jsem sehnal, jde v nich vidět něco, co bych přirovnal k potěšení, ať už vypadám jakkoliv, libí se mu to a to je hlavní.

Všimnu si, jak se začne usmívat, není to obyčejný úsměv, ne tentokrát vidím to, o čem mi říkával Niall, dívá se na mě jako na boha, ted už to vidím. Nádherný úsměv, jenž právě zdobí jeho tvář, je jako pohlazení pro mou duši, kvůli tomuto úsměvu bych ze sebe nechával šaška dělat pořád, pro něj bych udělal cokoliv, hlavně když bude šťastným. Když už nemůžu být šťastný já, tak se budu ze všech sil snažit, aby byl šťastný on.