Dreamer (Larry Stylinson) - CZ

Chapter 78 - Bad News

Louis

„Před dvěma dny mi přišel dopis, adresovaný z Ruska, nebudu vás zatěžovat tím, co přesně v něm stálo, každopádně nám všem, co tady sedíte, vyhrožovali. Rozhodl jsem se to řešit a to jednoduchým způsobem, spojíme se s naším nepřítelem."
Nelíbí se mi jeho slova, vím moc dobře, kam směřují a co je nejhorší, je to to samé, co udělal Harry s tím rozdílem, že Harry se spojil s druhou stranou.
„Vím, že mnohým z vás se to nebude líbit," tuto větu pronesl čistě k Harrymu, nebyla určená pro nikoho jiného, jen pro něj, „Ale nemáme jinou možnost, uzavřeme dohodu s těmi, jejichž syn právě sedí tady po boku tady Stylese."

Přimhouřím oči a rty stisknu k sobě, nelíbí se mi to. „Louisi, jsi klíčem k našemu vítězství, tvoje pomoc všechno změní."

„A co když vám pomoci nechci." Usměji se a doslova periferně vidím, jak se na Harryho tváři vedle mě vytvořil úšklebek. „Jsem přeci mrtvý, nebo ne? A navíc, jak jste řekl, vůbec si nepamatuji, kdo jste, a já nevím, jestli chci pomáhat cizím lidem, jako jste vy." Opřu se o opěrku židle a dlaně spojím na břichu. Nepřestávám pozorovat ředitelův výraz, jde vidět, že se mu příčí to, co jsem řekl, naproti tomu, Christian vedle něho potlačuje smích.

„Louisi, ty to nechápeš, tady nejde o to, co ty chceš, tady jde o mnohem více, o naše životy." Bouchne pěstí do stolu, což donutí některé přítomné nadskočit leknutím.

„Zrovna váš život je mi úplně u prdele," uchechtnu se, a zatímco někteří v místnosti jsou naprosto šokováni mými slovy, jiní se musí napít vody, aby se nezačali smát. „A pokud jde o životy ostatních, není to má starost, nemám jediný důvod, proč bych vám měl pomáhat."

„Říká pravdu," ozve se ten hroch, jak ho nazval Harry, otec Martina, „Nedali jsme mu jediný důvod nám pomoci, ho rodiče ochrání tak či tak." Pokrčí rameny a upozorní tak na mezeru v jeho plánu.

„To ano, ale co takový Harry, Louis. Myslíš, že by se za něj postavili tví rodiče?" nadzvedne obočí, načež se já podívám na Harryho.

„Pane Stylesi, stojíte o pomoc od mých rodičů?" zeptám se poklidně, zatímco Harrymu nepřestávají cukat koutky.

„Ne," odpoví prostě a já opět stočím pohled na stojícího muže. A kývnu k němu dlaní.

„Dobrá tedy, napadá někoho něco jiného? Protože jestli ano, sem s tím." Tentokrát se i Christian přestane smát, rozzuřená slova donutí téměř všechny v místnosti uvědomit si vážnost celé situace. Teda s výjimkou Harry, tomu se na tváři drží drzý úšklebek.
„No, tak třeba tady, Styles. Má snad on nějaké návrhy, jak se nenechat zabít?"

„Smrti se bojí jen zbabělci a to je přesně to, co vy jste," odpoví mu chraplavý hlas.

„Takže ty se smrti nebojíš?" nadzvedne Christian obočí, své slova však řekne klidně a líně.

„O svůj život strach nemám."

Harry

„Jsi idiot, Harolde," pronese Liam naštvaně, zatímco pochoduje v mé kanceláři a já si mnu kořen nosu. „Naprosto totální kretén. Jsi sobecký, nevděčný, arogantní imbecil, který neumí nic jiného, než myslet sám na sebe." Liam se nadechne a přejde k mému stolu, o který se opře, „Ne jen, že necháš zabít Nialla, ale ty si potom řekneš, že to vlastně bylo úplně zbytečné a s Louisem se promenáduješ v Christianově firmě, jakoby to byla nějaká tvá zkurvená trofej. Jsi bezcitná zrůda, Stylesi, a já nechápu, proč tady s tebou ještě ztrácím čas."