Dreamer (Larry Stylinson) - CZ

Chapter 50 - Whisper(er)

Harry

Koukám do dálky na velké hodiny nějaké věže a přemýšlím, co tu vlastně dělám, bohužel pokaždé dospěji ke stejné odpovědi - utíkám. Před čím přesně to netuším, možná před sebou samým.

Pokaždé, když se ocitnu někde, kde to moc dobře neznám, mám pocit, že jsem se na chvíli ztratil ze svého života a nemusím nic řešit, prostě jen dýchám vzduch, jenž nasávám do plic, abych ho následně vydechl.

Sedím na vlhké trávě, rukama opřený za sebou pod vysokým stromem. Nevím, co mě to popadlo, prostě jsem se uprostřed noci zvedl z postele, oblékl se a vyrazím na kopec nedaleko mého domu. Myšlenky vířící v mé mysli mi nedaly spát a já tak musel na čerstvý vzduch.

I přes ticho a tmu se ke mně dostanou myšlenky, již se usídlily uvnitř mé hlavy jako paraziti a já se jich nemohu zbavit. Mam chuť křičet, ničit, běhám kolem dokola a všechno rozbíjet. Můj život byl uspořádaný, dokud do něj nevstoupil on, ale teď je všechno jeden velký chaos.

Nejhorší je, že mi ani nedovolí si všechno v hlavě srovnat. Chtěl bych, aby byl Louis mou součástí, ale něco uvnitř mě mi říká, že to je špatně. Pocit, že nad ním mam kontrolu mi dává jakousi útěchu a příjemný pocit, že se nic nemůže vymknout kontrole.

Teď, když Louis konečně zjistil, jakou moc nade mnou má a co všechno si může dovolit, přibyl mi další problém, obava, kterou musím řešit. Ten pocit se mi nelibí, ale netuším, jak ho zahnat a získat si opět respekt.

Dal jsem mafii neskutečný balík peněz, vlastně třetinu všeho, co mám a další čtvrtinu lidem, co mi podepsali smlouvu. Nelituji těch peněz, vlastním teď všechny Anglické firmy dalo by se říct, a mafie? Snad dá na chvíli pokoj, faktem je, že jsme se domluvili na něčem jako míru, ale když jsem odcházel, měl jsem špatný pocit, že je něco špatně a proto počítám s brzkými komplikacemi.

A do toho všeho je tu Louis, jenž chce všude strkat nos, jediným mým cílem je ho chránit a on tím opovrhuje a přidělává problémy.

Nedokážu však ovládat tu touhu, která se mnou prožene pokaždé, když ho uvidím, pronikavé oči se mi dostanou do středu srdce a rozpumpuji mi divoce krev. V ten moment mam chuť zahodit všechnu moc, co jsem si vydobyl a popadnout ho za boky a přirazit ke zdi. Během toho bych ho nechal, aby si kolem mě omotal nohy a já ho odnesl na nejbližší letiště, kde bychom odjeli neznámo kam, nechali si jen pár peněz a začali žít novy život.

Byl by divoký a nespoutaný, nemusel bych se zabývat nějakými pošahanými akciemi a dalšími nesmysly, které mi vydělávají. Jsem si jistý, že i Louis by si takový život užíval. Na takový krok jsem však moc velký srab, nebo ne?

Jednu věc vsak nemůžu popřít, jeho doteky a slova ke mne začali pronikat skrze vrstvu ledu, kterou jsem si vytvořil. A aniž bych si to uvědomil, pod jeho působením zadal každý kus ledu na mém srdci roztávat.

Zkoušel jsem ho odhánět, bránit se tomu, útočit, ale nic nepomohlo, něco chce, abychom byli spolu, bohužel ta stejná věc to nedovolí.

~~~~

Louis

Do uší si nechávám znít zvuk elektrických kytar, který ovládá mé tělo jako jeden obrovský výboj energie. Zavřu oči a nechám sluchátka, jakožto prostředníka mezi mnou a tím magickým orgasmem pro mé uši, dopřávat mi potěšení.

Najednou mi mobil, ze kterého si pouštím hudbu, začne vibrovat na břiše. Otráveně vydechnu a nucením otevru oči, abych se podíval, kdo mi volá, jelikož přerušil i onu unášející melodii.