Dreamer (Larry Stylinson) - CZ

Chapter 92 - In Your Dream

„Mami?"

„Ano, broučku? Proč voláš?"

„Jen jsem ti chtěl říct, že tě miluji."

„Já tebe taky, Harry." Ukončím hovor a sklopím pohled k zemi.

„Bylo to těžší, než jsem čekal," pronesu chraplavým hlasem, zatímco pokládám telefon na konferenční stůl.

„Co? Říct své matce, že jí miluješ?" zeptá se dívčí hlas naproti mně, který pozvedne můj pohled.

„Ne, rozloučit se s ní." Gemma se zamračí a natáhne tělo přes stůl, jen aby chytla mé dlaně do svých.

„Harolde, poslouchej mě." Podívám se do dívčí tváře, tak moc podobné mé vlastní, až nyní vidím tu podobu, o které každý mluví. „Ty ani Louis, ani někdo, na kom ti záleží, neumře, rozumíš?"

„Na nikom kromě Louise a tebe mi nezáleží." Pokroutím hlavou, načež chci vymanit své ruce z jejího sevření, není mi to však jejími prsty dovoleno.

„Přestaň lhát sám sobě, Harolde, znám tě dost dlouho na to, abych věděla, kým jsi kdysi byl a ta osoba se nezměnila ani trochu. Toto není jen o Louisovi, víš, že se může cokoliv stát Liamovi, Aronovi a myslím, že ani Adenova smrt by ti rozhodně nebyla lhostejná stejně jako Christianova." Stisknu rty k sobě a nechám bříška prstů, aby konejšivě přejížděli po hřbetu mé ruky. „Podívej, před kýmkoliv si nandávej tu svojí masku, kdy chceš, ale musíš si uvědomit, že já tě znám tak jako nikdo a je jedno, jak moc chladným se staneš, kolik životů zmaříš, co uděláš, pro mě vždy budeš můj mladší bráška, který mě každý víkend budil v sedm ráno, abych mu udělala kakao, protože to sám neuměl, rozumíš?"
Koutky mých úst se chtě nechtě povytáhnou a já pouze lehce pokývu hlavou. „Vidím, jak ti záleží na všech kolem tebe, nejsi jen kus ledu, nejsi žádná bezcitná zrůda, jsi jen ten starý Harry, který zařídil, aby se v jeho životě staly velké věci a nechal všechno to zlé, co se mu stalo, aby ho popohnalo vpřed. A ta bolest, kterou rozdáváš všem na potkání, zase něco dává těm dalším lidem," odmlčí se, „Když si uvědomím, kolik jsi toho za tak krátký čas stihl, je téměř nemožné, aby to pro tebe dnes skončilo špatně, a navíc mého otravného bratříčka zabíjet nebude." Jedna dlaň opustí moji, aby se propletla do mých vlasů, jež vzápětí rozcuchá. „Takže pozítří přijdeš a všem nakopeš zadky, rozumíš?"

„Jo," zasměji se a nechám ji, aby ještě jednou zatahala za mé kadeře, „Jen jednu věc. Kdyby se opravdu stalo to nejhorší a já umřel, prosím, slib mi, že o Louise postaráš. Dohlédni na to, aby dostal moje peníze, koupil jsem mu ostrov i s domem. Donuť ho se tam nastěhovat, aby byl v bezpečí, prosím, slib mi to."

„Dobře." Přikývne. „Slibuji."

~~~~

„Co po mně chceš?" nadzvednu jedno obočí sledující dítko, které nemá daleko k opětovnému pláči. „To, že je Louis s Gemmou v práci a musím tě hlídat já, ještě neznamená, že mi tu budeš dělat cirkus." Založím si ruce v bok a stoupnu si těsně před něj, takže musím vzhlédnout vzhůru a více zaklonit hlavu. „No, nedívej se na mě tím rádoby roztomilým pohledem, na mě to neplatí, já děti nesnáším."

„Pojd hvát," zašišlá a pomalu se postaví, načež stejně jako já si vloží ruce v bok.

„Když si s tebou budu chvíli hrát, dáš mi pak na minimálně tři hodiny pokoj? Potřebuji se na zítřejší večer psychicky připravit," pronesu přísně, načež mírně našpulím rty s přimhouřenýma očima, které sledují Ernestovu přikyvující hlavu. „Fajn, jak si chceš hrát?" kleknu si před něj a pozoruji, jak si se zájmem prohlíží má tetování. „Ne! Nejsem omalovánka," pronesu rázně se vzpomínkou na minulou zkušenost.