Dreamer (Larry Stylinson) - CZ

Chapter 6 - Mr. Styles

Odejdu z Liamovy kanceláře a jdu do té své. Niall tam z nějakého důvodu není a já si tak můžu v klidu udělat svou práci.

Jsem s ní celkem rychle hotov, a proto se pohodlně usadím do svého křesla, a jelikož jsem toho dnes moc nenaspal, tak se mi pomalu, ale jistě začnou klížit oči.

Ocitnu se na ulici a spatřím před sebou utíkajícího Harry, nečekám ani sekundu a rozběhnu se za ním. Čím dál tím více zrychluje a já se snažím dohnat jeho tempo. Nejsem zadýchaný a necítím ani žádné pálení v nohách i přesto je Harry rychlejší a utíká čím dál větším tempem.

Zahýba do různých uliček a snaží se mě setřást. Cítím na svých tvářích slzy, jsou to slzy zoufalství. Pokaždé, když zrychlím, on zrychli dvakrát rychleji.

Najednou se zastaví, uprostřed svého sprintu zůstane stát na místě. Nezpomalím ani o kousek a své zběsilé tempo ukončím, až když se zastavím o jeho tělo.

Jeho oči jsou tmavé a nic neříkající, stejně jako jeho výraz. Bříšky prstů přejedu přes jeho tvář, jako bych se chtěl ujistit, že je to skutečně on.

Instinktivně, bez přemýšlení, chytnu jeho ruku a rozejdu se. Vím přesně, kde máme jít. „Neboj, ukážu ti cestu. Je to důvod proč jsi zastavil, ne? Nevěděl jsi kam dál," řeknu, když se Harry se strachem v očích zastaví. Po mých slovech se velmi váhavě rozejde a společně kráčíme skrz ulice.

Zastavíme se až před velkou černou branou, která je obrostlá šípkovým keřem, díky kterému nejde vidět, co se za ní nachází.

„Jsi si jistý?" zeptám se, a když Harry přikývne, vezmu za železnou kliku brány a otevřu ji. Nechám Harryho vstoupit jako prvního a já sám jdu až po něm.

Když tam vkročím, zafouká na nás s Harrym nepřirozený proud větru, který ve vteřině ustane. Málem spadnu z křesla, když se najednou proberu a zjistím, že Niall stoji u okna, které otevřel. Což byl nejspíš důvod mého procitnutí ze snu.

„Copak se ti zdálo pěkného?" usměje se Niall, když si všimne, jak si rozespale mnu oči.

„Nevím, asi nic zajímavého," zalžu, vím přesně, co se mi zdálo, pamatuji si každý detail. Kde jsou ty chvíle, kdy jsem si sny nepamatoval. Kdyby byli zpátky, byl by život jednodušší. Na stole se mi rozezní telefon a já ho bez sebemenšího zaváhání zvednu.

„Dneska večer se zúčastním velmi důležité události, přesně v sedm hodin vás vyzvedne mé auto od vašeho domu. Oblečte se vhodně a připravte. Pro zbytek dneška až do sedmi večera máte volno."

~~~~

Nervózně stojím před svým domem a vyhlížím auto, které se tu má ukázat každou chvíli. Když jasné světlo osvětlí ulici a já uslyším zvuk motoru luxusního auta, je mi jasné, že můj odvoz je zde.

Jedeme několik minut, než řidič zastaví a dám mi pokyn, abych vystoupil. Ze všech stran mě osvětlují světla foťáků, které sice nepatří mně, ale i tak dopadnou na mou tvář.

Překvapeně se podívám na to, co kolem sebe vidím. Pod pojmem důležitá událost, jsem si představoval sešlost bohatých podnikatelů, ale toto mi doslova vyrazilo dech.

Dav se shromažďoval okolo červeného koberce, uprostřed něhož zrovna stál herec, jehož jméno si sice nepamatuji, ale vídám ho pravidelně v seriálech. Nesmí tu chybět známí moderátoři a jiní. Já se ocitám, jen pár metrů od hlavního centra dění. Chci se otočit a zeptat se řidiče, kam mám jit, ale on už tam není.