Dreamer (Larry Stylinson) - CZ

Chapter 32 - 24 hours

Harry

„Dobře, myslím, že ti už došlo, že jsme se někdy potkali. Vlastně jsme spolu chodili a já plánoval pár dní po tom plesu veřejnosti oficiálně oznámit, že jsi můj přítel, věci se však vyvinuli jinak, než jsem předpokládal. Bylo to tu noc, kdy jsme spolu byli na plese. Hrála zrovna tvá oblíbená píseň a ty jsi mě donutil jít tancovat. Kdybych v sobě neměl několik panáků vodky, nejspíš bych se přesvědčit nenechal. Po skončení písně mi však zavolali, že se někdo vloupal do mé firmy a že mám okamžitě přijet. Věděl jsem, že jsem opilý a neměl bych sedat za volat, ale trvalo by celou věčnost, než by pro mě někdo přijel a já se chtěl dostat na místo co nejdříve. Samozřejmě jako můj dokonalý přítel jsi trval na tom, že pojedeš se mnou. To, že tě nechal jet, byla ta největší chyba v životě." Na chvíli se odmlčím a zahledím z okna, periferně sleduji Louise, který s napětím očekává, co řeknu dál.

„Po cestě začalo pršet a já díky alkoholu, jsem nebyl plně schopný soustředit se na silnici. A pak se to stalo, uprostřed cesty se zjevila postava a já kvůli mokré vozovce a pomalým reflexům nestihl dostatečně zabrzdit. Jakmile se kapota dotkla těla, osoba přeletěla přes střechu a skončila za námi. Možná tě teď napadá, že jsi prostě po nárazu ztratil paměť a zapomenul jsi, kéž by to bylo tak snadné. Zpět k příběhu, když jsme oba vystoupili naše drahé obleky začaly smáčet kapky deště a ty jsi se ke mně přitiskl, aby ti nebyla zima. Tenkrát jsi byl takové štěňátko, mladé, ustrašené, světa neznalé, vždyť ti bylo osmnáct. Když jsme došli k tělu, už podle nepřirozené polohy hlavy bylo jasné, že to dotyčný nepřežil. Při přeletu přes auto si musel zlomit vaz. Nikdy nezapomenu na jeho pohled a vytřeštěné oči. Mezitím, co jsi volal policii, jsem mu prohledal kapsy, abych zjistil totožnost. Vím, že se to nemá, ale ta tvář mi byla tak povědomá, že jsem musel zjistit odpověď. Na ten okamžik, kdy jsem vytáhl peněženku, nikdy nezapomenu. V občance měl napsané jméno, které stačilo k tomu, abych ti vyrazil telefon z ruky a utíkal zpět do auta. Vím, že zbaběle utéct, není zrovna nejlepší, ale v ten moment to bylo stejně jedno. Jeho jméno bylo Mark Fella." Kouknu se do Louisova obličeje, který je pořád zmatený, čekám, až mu to dojde, ale nakonec mu pomůžu. „Louisi, byl to Chrisův otec, bývalý majitel firmy Fella management."

Chvíli čekám, až si Louis urovná věci v hlavě, abych mohl pokračovat. Jeho výraz je šokovaný a popravdě se mu vůbec nedivím. „Tím to ale zdaleka nekončí, jak se ukázalo, vše bylo ještě komplikovanější, než jsem si myslel. Jako správný sobec, jsem tam nechal jeho tělo ležet a doufal, že policie nezjistí, že jsem to byl já. Zjistila. Hned další den se mi zjevila u dveří. Jen pro objasnění tu noc předtím, jsem tě odvezl domů a ve svém bytě byl sám. Paradoxem bylo, že jsem to udělal, abych tě udržel v bezpečí. Čekal jsem, že mě odvezou na policejní stanici, ale to se nestalo. Místo toho mě vyložili před luxusním sídlem rodiny Fellu. Policie mi řekla, ať jdu dovnitř a sama zůstala vně sídla. Později jsem se dozvěděl, že to policisté nebyli. Když jsem vešel do obrovské haly, uprostřed ní se nacházel velký stůl, kolem kterého seděli všichni, co v Londýně něco znamenali, navíc i všichni členové rodiny Marka Felly. Pro mě bylo vyhrazeno místo v čele stolu, cítil jsem na sobě tenkrát pohledy všech přítomných a bylo to snad poprvé za můj život, co jsem se opravdu bál. Mohlo se stát cokoliv. Co však vážně následovalo, předčilo i mé nejdivočejší sny. Stal jsem se totiž součástí plánované vraždy. Jak se ukázalo, vše bylo naplánováno do nejmenšího detailu. To že se někdo vloupal do sídla mé firmy, byla samozřejmě lež, byla to jen záminka, abych nasedl do auta a jel směrem, který potřebovali, mezitím hodili Markovi do pití nějaké drogy a zavezli ho na daný kousek silnice. Když se omámený snažil přejít cestu, byl jsem to já, kdo zapříčinil jeho smrt. Vypočítali to přesně, nevím, jak se jim to povedlo. To vše by nebylo tak hrozné, kdyby ses v tom autě nenacházel ty. Já byl přesnou součástí plánu, ty jsi byl jen ve špatný čas, na špatném místě. Jak ti došlo, celý tento incident byl, je a bude přísně tajný, byli v něm totiž zapojení všichni, od členů jeho rodiny, po ostatní podnikatele, včetně Liama, až po mě, ať už dobrovolně, nebo ne. Nikdo tak nemohl nic říct, aniž by udal sám sebe. A důvod toho všeho? Ten byl až děsivě prostý, Mark v poslední době začal neuvěřitelně pít a potápěl tak firmu, a nejen ji, ke dnu. Jeho chování ovlivňovalo sponzory a investory ze zahraničí, kteří se začali stranit od všech firem v Británii. Teď se nejspíš ptáš, co to má společného s tebou. Louisi, stal ses svědkem něčeho, co se v žádném případě nesmělo dostat na povrch, navíc nejsi spolupachatelem vraždy, takže pokud by jsi cokoliv řekl, nemohlo by se to obrátit proti tobě." Nyní jsem se odmlčel spíš proto, že jsem si potřeboval utřídit slova. Neříkalo se mi to snadno.