Dreamer (Larry Stylinson) - CZ

Chapter 12 - X

Louis

Konečně jsem vykročil nohou na pevnou půdu letiště a okamžitě si nasadil sluneční brýle, protože mě do očí udeřily paprsky zapadajícího slunce. 

Londýn, sladký Londýn. Nikdy jsem si nemyslel, že se tu budu tak rád vracet. Ne že by se mi v Paříži nelíbilo, to ne, bylo to tam nádherné. Bohužel pokaždé, když jsem si chtěl Paříž projit v klidu sám, zjevil se tam on. Měl bych sledovat já jeho, ne on mě, to mně se zdají divné sny. 

Zamířím rovnou k letištní hale a ani se neobtěžuji na něj čekat. Sice mi lichotí jeho přítomnost, ale po tomto letu mám i já Stylese dost, možná i proto, že si ze mě udělal služku, opět. 

„Tomlinsone." Zaslechnu volání svého jména a otočím se, abych spatřil Harryho, jak pomalu vystupuje z letadla, stejně jako já si nasadí sluneční brýle a svými prsty si prohrábne tmavé vlasy. Jak to dělá, že při tom vypadá tak dobře? „Počkej na mě." 

Zastavím se a na tváři se mi vytvoří otrávený výraz. Čekám, až se svým pomalým tempem dostane až ke mně, vsadil bych cokoliv za to, že jde schválně tak pomalu, jen kvůli mně. Jakmile si stoupne vedle mě, ucítím jeho jedinečnou vůni a taky jak se má ruka prohne pod vahou tašky, kterou mi strčí do ruky. „Máš na mě čekat automaticky, myslel jsem, že to víš." 

Neodpovím, místo toho si jen povzdechnu a zamířím znovu k hale. „Zítra ráno si sebou vem do práce věci na cvičení," řekne, zatímco něco ťuká do svého iPhonu. 

„Dobře," odpovím a zamračím se, nesnáším posilování, veškerá má fyzická aktivita končí u běhání a hraní fotbalu. 

„Budeš chtít do veřejného fitness centra, nebo ti bude stačit pro zítřek má soukromá posilovna?" Vidím, jak se soustředí na svůj mobil, ale jakmile periferně spatří můj pohled na něm, vzhledne a na tváři se mu vytvoří takový zvláštní nevinný výraz, zatímco si kouše dolní ret. Jak se mám, sakra, soustředit na odpověď, když mám před sebou toto a každá část mého těla touží po něm skočit a ojet ho na místě. „Co je pro mě výhodnější?" 

„Půjdete ke mně, aspoň vás budu mít na očích," usoudí nakonec a já mírně znervózním při představě, jak namáhám své tělo a on mě u toho pozoruje těma jeho tajemně smaragdovýma očima. 

~~~~ 

„Tak jak bylo v Paříži?" zeptá se nadšeně blonďáček, jakmile vejdu do naší společné kanceláře. 

„Paříž byla nádherná, ale tím to asi tak končí," zasměju se a vyložím si věci na stůl. 

„Styles prudil?" Stejně jako na mé, tak i na jeho tváři je široký úsměv. 

„Dá se to tak říct, však ho znáš." Pokroutím hlavou a konečně se svalím do pohodlného křesla. 

„Mám od Liama za úkol zjistit, jestli nebyl moc hrubý." Ano byl hrubý a mně se to, kurva, líbilo. O svém sexuálním zážitku s ním mu říct ale nemůžu. Kdybych to udělal, za chvíli by to věděl celý Londýn. 

„Ne, držel se," povím napůl pravdu a tašku s věcmi na cvičení si přísunu více k sobě, aby nepřekážela. 

„Co v tom máš?" zvědavý Nialler okamžitě přiskočí až k tašce a začne ji odepínat. Nechám ho. „Jdeš si po práci zacvičit, huh?" 

„Jo, musím," povzdechnu a začnu rovnat papíry na stole, které mám Harrymu předložit. 

„Jestli chceš znát můj upřímný názor, tak nemusíš, nevypadáš špatně." Pokrčí rameny a přejde k sobě.