Chapter 52 - Trophy

3.7K 324 38
                                        

Louis

Do uší se mi dostane hlasitý zvuk zvonu, znějící z věže kostela přede mnou. Vždycky mi připadalo špatné do nich chodit, jako bych tam nepatřil. Jako ateistu mě kostely fascinovaly spíš architekturou než duchovnosti. Přesto teď, když stojím před jeho dveřmi, připadám si jako vyvrhel pekla, nejspíš proto, že jen před pár hodinami jsem se v nevěstinci oddával něčemu, co vás dostane do nebe rychleji než bůh.

Nechci dovnitř opravdu ne, ale když pootevřu na malou škvíru, spatřím něco, co by mě donutilo vyšplhat se z pekla. Stal tam přímo uprostřed s pronikavýma smaragdovýma očima, od nichž se odrážela světla vytvořena průnikem slunečních paprsků skrze zdobená okna.

Najednou se dveře otevřou dokořán a dotyčný se podiva přímo na mou osobu, jakoby mě očekával.

Kostelem se nese ozvěna mých kroku, zatímco mě pozorují tajemné oči. Srdce v hrudníku mi začne bušit divoce a zběsile jako stádo splašených koní.

Zdejší atmosféra mi nažene husí kůži. Čím blíže jsem k člověku s tmavými vlasy padající mu na ramena, tím mi je větší teplo, což je zvláštní, jelikož v kostelech bývá chladno.

Zastavím se těsně před ním a spatřím, jak se mu kolem krku houpe stříbrný křížek, něco mi na něm však nesedí - je vzhůru nohama. Nedůvěřivě udělám ještě jeden krok blíže, kouknu se přímo do jeho tváře. Natáhne ke mně ruku, kterou přijmu, a přesně v ten moment mnou projede stín temnoty. Najednou si všimnu, jak se mu z očí ztrácí nádherně zelená a nahrazuje ji černá, jež pohltí i bělmo.

Když v tom hrubě přitiskne své rty na mé, cítím, jak do mě vlévá temnotu spojenou se všemi hříchy. Nechám ho, aby mě pohltil a já se v něm ztratil.

Naše hrudníky do sebe divoce naráží, zatímco se začínám propadat to nejhlubších pekel. Pokud je on ten, který trestá hříšníky, už nikdy neudělám nic dobrého, snad si jen zajdu do kostela.

„Louis, vstávej!" ucítím, jak mýma ramenama třesou něčí ruce a do uší se mi dostava, jindy krásný, nyní však otravný, hlas, který je po ránu obzvláště nakřáplý.

„Proč mě budíš?" zamumlám do polštáře a odvrátím se od Harryho stranou, chci pokračovat ve snu, který se mi zdál, je to momentálně daleko lepší než realita. „Jestli máš hlad, moje mamka ti určitě něco uvaří."

„Nemám hlad, mám problém, omyl my máme problém a to celkem velký." Zhluboka vydechnu a vytáhnu se na lokty, přičemž natočím hlavu na Harryho tvář, ve které se odráží množství obav, nad kterými se zamračím.

„Jaký?" zeptám se na otázku, co se ode mě očekává, přestože bych ho nejraději poslal někam, jen abych mohl pořád spát.

Místo odpovědi mi před obličej strčí obrazovku mobilu a já musím několik minut ostřit, než zjistím, co to je a přesně v ten okamžik se naplno probudím.
„Co to je? Můžu se, kurva, zeptat, co to má znamenat?!" zvýším hlas, přičemž hledím na nahou fotku sebe samého přímo přede mnou. Vytrhnu Harrymu mobil z ruky a začnu si pročítat vše, co je tam napsáno.

„Chceš pomazlit? Tak zavolej brouku," přečtu znechuceně větu pod fotkou. „Pod tím je moje telefonní číslo, "pronesu zděšeně a mám chuť se zahrabat pod zem. „Co to má znamenat."

„Jo to teda je, a jinde je i moje, vlastně díky tomu jsem to zjistil. Někdo rozvěsil tvou fotku po nějakých porno stránkách a dneska mi volali už tři lidi s žádostí o sex a tvůj mobil nebyl výjimkou. Zatím jsem to našel na třech stránkách, ale ráno to byli jen dvě. Okamžitě jsem zavolal lidem, co pro mě pracují, aby to stáhli a blokovali uživatele, který to rozvěsil, bojím se však, že to není konec." Nevěřícně kroutím hlavou nad tím, co říká, jakoby se to nemohlo týkat mě. Při představě, že to uvidí kdokoliv z mých známých, se mi udělá opravdu špatně.

Dreamer (Larry Stylinson) - CZPříběhy, které tě pohltí. Začni objevovat