Balení

361 41 4
                                    

KRISTEN

Hned po obědě jsem se dozvěděla, že můj úžasný bratr (ta ironie) je v LA.

Tak jsem mu zavolala, že se sejdeme.  U naší sestřenice, která je asi třicet kilometrů od naší vily. Hned jak jsem vyběhla z koupelny upravená, navlékla jsme na sebe oblečení na motorku, protože pojedu na motorce, potřebuju trochu adrenalinu vpustit do žil.

„Jeď opatrně!“ křikl na mě ještě Ashley, ale to jsem ho už víceméně neslyšela a vyjela na silnici.

Cesta ubíhala rychle, ještě že jsou tady dálnice a tak po chvilce můj tachometr ukazoval něco okolo  150km/h. A já byla za pár minut před domem naší sestřenice. Sebejistě jsem sesedla z motorky a postavila ji na stojan, klíčky vydělala ze zapalování a vložila je do kapsy. Následně jsem zazvonila u dveří, hned na to vyšla moje sestřenice, kterou jsem radostně objala a pozdravila se s ní. Přece jen jsme se neviděly už pěkných pár měsíců.

„Pojď dál,“ ustoupila u dveří a já vešla do prostorné chodby, kde jsem se zula a odložila přilbu.

„Ahoj ségra,“ nasadil falešný úsměv Michal a hned na to nás sestřenice nechala o samotě.

„Nejsem zvědavá, na ta tvá falešná slova. Co si to jako o sobě myslíš? Tím, že si uděláš dítě a u našich si to tím vyžehlíš, že máma bude babičky, ty jsi stvořil jejich první vnouče a oni tě budou milovat?“

„Jo tak tohle tě žere,“ smál se.

„Nežere! Jen jsem tě chtěla ujistit, že je mi totálně jedno, jak moc budou naši jásat nad tím, že budete mít dítě! Pro mě nikdy nebudeš bratrem! Za to jak se a jak si se choval a co jsi udělal!“ pomalu jsem odešla ke dveřím.

„No a ty nikdy nebudeš moje sestra! Tak si život užij s těmi potetovanými monstry, ke kterým naprosto sedíš!“ křikl.

„Ti potetovaní borci, jsou lidi se srdcem, na rozdíl od hajzla jménem Michal!“ odešla jsem a vztek ve mně proudil, až se mi třepaly ruce.

Nastartovala jsem motorku, nasadila přilbu a vyjela zpátky k domovu.

Jenomže to by nebyla Kristen, kdyby se něco nestalo. Samozřejmě mě zastavili policisté.

„Dobrý den paní řidičko, víte, že jste jela moc rychle?“ otázal se mě mladý policista zhruba v mém věku.

A hned na to jsem si víc rozepnula motorkářskou bundu.

„Nemohli byste mi to odpustit?“

„No dobře, když se na nás tak díváte, jeďte,“ pobídl mě a já poslechla.

Mám dnes celkem štěstí.

Když jsem tankovala, zavrněl mi v kapse mobil, oznamujíc zprávu. Hned jsem si otevřela a tam stálo:

„Čekám tě u dráhy, tvůj ďábel.“ Pousmála jsem se a šla zaplatit. Během chvilky jsem se blížila k dráze. Tam už jsem zpozorovala stát další motorku. Ashley…

Když jsem k němu přijela, natáhl ke mně ruku a já se mu zadívala do těch jeho hnědých očí, skrytých za predátorskou maskou. A společně jsme vyjeli….

-

Doma nás čekalo balení, s naším přístupem v řádu hodiny. Nebyla chvilky, kdy by CC nepřiběhl k nám do pokoje, nezazpíval a zase nezabouchl, jenomže pak jsme smáli další minuty.

„Chce to holku zrzavou s pihatou osobou! Ta se nebojí! Hejbnout prdelí! Zrzavá to je kus, ta vyrazí z tebe dech! Zepředu zezadu! Na boku, na zádech!“ další jeho hitovka? No nemohli jsme.

Nakonec jsme byli sbalení a připraveni na zítřejší cestu. Velice jsme slibovali, jak půjdeme brzo spát, jenomže se večer protáhl u karet a u slov typu „A cos čekala páva?“ a my šli spát až ve tři ráno, když vstáváme asi v sedm. Krása…..

HOLA! Nedoufala jsem, že dnes něco napíšu, ale lákalo mě to neskutečně :D

Tak zanechejte komentářek, omluvte hrubky a

MILUJU VÁS <33

S pozdravem Majuš.

STORY OF MY COMPLICATED LIFE (Black Veil Brides)Kde žijí příběhy. Začni objevovat