STORY OF MY COMPLICATED LIFE (Black Veil Brides)

"Zabiju tě!"

Už doma v Americe...

KRISTEN

Šli jsme ven se všemi, kromě Andyho. Ten má dnes nějakou blbou náladu. Seděli jsme vysoko, výhled na celou LA byl krásný. Kluci někde opodál dělali blbosti a my s holkami jsme seděli v trávě a užívali si slunce.

„Kristen, proč ses vlastně dala na tuhle cestu?" zeptala se najednou Ella.

„Nikdy jsem nebyla ta hodná holčička, která poslušně chodila k mamince a dělala vše, co jí řekne. Byla jsem drzá a jsem stále drzá. Ve škole nebyly problémy se známkami ani vztahem k učitelům. Chovala jsem se normálně, jinak než mí vrstevníci. A pro dobré známky mě máma chtěla dát na veterinářku. A což jsem nestála, můj sen byl vždycky plnící se sál lidmi a podium, to bylo moje místo. Tvrdé riffy na kytaře a neskutečný chraplák."

„A co kluci?"

„Hodně krát jsem se spletla. Poprvé to byl David, který nepřekousl můj návrat, který jsem jednou plánovala, do Ameriky. Chtěl mě jen pro sebe, ukončila jsem to po roce. Pak z naší skupiny Alex, se kterým jsem sice spala, ale po půl roce jsem to ukončila. Nemělo to smysl, nemělo to směr. On by se mnou byl stále a to se mi právě nelíbilo. Pořebuju svobodu. No a pak Martin, největší moje chyba. V něm jsem se naprosto spletla. Měl jen masku, kterou odkrýval, ale bylo pro mě pozdě. Ačkoliv nesnáším ty rádoby klišé pohádky, jak naslibuje, že s tebou zůstane do smrti, nikdy tě neopustí a tak dále, já na to nikdy nehrála, a i přes to jsem se spletla, tolikrát. Mám jen jedno pravidlo CHCEŠ- BOJUJ. NECHCEŠ-VYPADNI. Žádné klišé básničky, písničky, na to já nehraju."

ANDY

Od rána mě tísnil pocit nejistoty, neklidu a byl jsem celkově dost naštvaný až podrážděný. Neznám příčinu, neznám důvod, nevím proč. Klukům jsem spíš jen odsekával a byl zalezlý až do odpoledne v pokoji. Nálada se zlepšovala, jakmile byli všichni někde v přírodě a já právě stál v kuchyni a napouštěl si vodu do pohárku. Můj pohled upoutal můj, stojící zády ke mně u protějšího domu. Najednou se otočil a já si uvědomil, kdo to je. Byl to Alex. Zašel do toho domu a já to nemohl nechat jen tak. Měl klíče od toho domu, ačkoliv nevím kdo, tam bydlí, Alex to rozhodně není. Vyběhl jsem z domu. Vztek proléval mé tělo. Brněla mi pravá ruka, zbělely mi klouby. Měl jsem pocit, jako když jsem pronásledoval toho Martina. Bylo to velmi podobné. Zazvonil jsem. Ten bastard otevřel a já ho okamžitě, s rukou na jeho hrdle vtlačil dovnitř a zabouchl nohou.

„Co ty tady kurva zase děláš!"

„Co je tobě po tom?" zakuckal.

„Mě je po tom docela dost. Málem si jí zničil život! Slíbil jsem, že až tě potkám, tak ti rozbiju hubu! A co slíbil, tak to udělám! Ty ani nejsi člověk! Dokázal si na ni stáhnout ruku! Ublížit jí!"

„Já nechtě."

„Lžeš! Víš moc dobře, co jsi způsobil! Málem jsi mě o ni zase připravil! Málem jsem jí zase ztratil! Kvůli takovému hajzlovi, jako jsi ty!" a vrazil jsem mu pěstí. Nic jiného si nezaslouží.

„Ublížil jsi ženě! Nejsi chlap! Nejsi ani člověk, jsi jen odpad! Nic jiného! A pokud nahlédneš ještě jednou do jejího, nebo kohokoli z nás života, tak tě zabiju! A já slovo držím a jsem jej stoprocentně schopný udělat! Opovaž se tohle někde nahlásit. Pamatuj si vše, co jsem ti sdělil, nebo ti to vyryju do kůže!" pustil jsem ho a on se složil po stěně na zem.

Ruce se mi při odchodu klepaly, jako bych měl absťák. Zrychleně jsem dýchal a byl plný vzteku.

Hoja hou! Jak se máte? Zítra poslední den školy, tak jak se těšíte? Já zítra po třetí hodině už se školou směr Ostrava na hokej. Tak dávám díl dnes, protože zítra bych to nestihla. PS. Děkuju Kristine Mitrikove za zveřejnění mé předešlé kapitoly na fb :D

Děkuju Batmance, za to, že mi ochotně odpovídá za mé debilní zprávy :D

Jinak z té slohovky o Andym jsem dostala za jedna! :3

Tak MILUJU VÁS <33

S láskou vaše Majuš.