STORY OF MY COMPLICATED LIFE (Black Veil Brides)

Láska je zbraň

ANDY

Takhle to nenechám, takhle to nejde! Dozvěděl jsem se, že Izabela se s Michaelem rozešla, dítě je v její péči a to jsem rád. Srovnala se a to je dobře. Ale Martin a Michaela, větší hovada jsem neviděl, proto jsme se rozhodli následovně.

Přišli jsme si pro ně znovu, za to všechno dohromady.

Kurvy jedny....

  Udělali jsme nutnost, prostě jsme jim dali přes rypáky a za límce ty dva přitáhli na policejní stanici. Udali jsme je a bude se to řešit. Všechno... Jakmile jsme přijeli domů, všechno jsme holkám řekli.

Momentální stav atmosféry v domě? Dusno...je toho na nás moc. Pomalu, ale jistě se hroutíme. Je mi zle z toho všeho, když každý večer slyším Kristen křičet, plakat, jak ji s CCm utěšujeme od zlých snů, od nočních můr. Je těhotná, denně jí je zle, hroutí se a o Ashleym nemáme žádné informace, nic. Nevíme, jak mu je, co dělá, jestli budou ještě někdy BVB. Drtí nás to...

KRISTEN

A čas utíká. Utíkají týdny a mě je hůř a hůř, nemůžu se smát, když to nejde, nejde to. Už jsme podstoupili několik výslechů, řeší se ta situace stále a Ashley nevolá. Už je to přes tři měsíce, nepřipadá mi to tak. Je to jako věčnost a on tady stále není. Stále tady není, stále mi nikdo neříká, že to spolu zvládneme, nemám být na nikoho drzá, vylévat si zlost, nervy. Drtí mě to.... ASHLEY

Nemám sílu, stále dokola si pouštím Kristen, její hlas, její kapelu, a do hlavy mi promlouvá ty texty:

Vždyť jenom vítěz bere vše
Pro úspěch mosty spálené
Nechává
Tak se snaž

Vypadni, je mi z tebe zle
Mé špatné já, jsi šílené
Cesta má
Zář i tma"

"Nech si ránu poslední
Až tě všichni odsoudí
Budeš sám tu stát
Pýchu spláchne pád"

"Já jsem celkem jiná
Já jsem neodkryla
Svoji tvář
Aby sis až na dno mojí duše sáh"

KRISTEN

O tři týdny později....

Dneska jdu k doktorovi, ohledně miminka. Oblékla jsem se tak nějak pohodlně a vyjela autem z domu za doprovodu Andyho a Juliet.

Minuty v čekárně uběhly rychle a já už seděla u doktora, který se mě ptal na různé otázky. Nakonec jsme přešli k ultrazvuku.

Doktor se na monitor chvíli divně díval až jsem promluvila.

"Děje se něco?"

"Vaše dítě je bez známek života, je mrtvé." oznámil chladným a soucitným hlase.

V té chvíli jakoby nemohlo přijít nic horšího, jakoby se svět zastavil a mé tělo se rozbilo na tisíce kousků.

"Je mi to moc líto." něco mi řekl ohledně operace, která bude zítra, ale já jej nevnímala. Dal mi do rukou nějaké papíry a já, jako tělo bez duše, vyšla z ordinace.

Juliet a Andy ke mě okamžitě přiskočili a ptali se, co se stalo.

"Miminko je mrtvé." složila jsem se, jakoby už další rána do mého života padnout nemohla.

Doma mě drtil, pohlcoval a trýznil fakt, že máám v těle mrtvé miminko, které prostě zemřelo. Nežije a zítra mi ho vyjmou. Absolutně se toho nebojím, vlastě mi to je jedno.

Pověřila jsem CCho, aby to oznámil Ashleymu, až zavolá, já na to nemám.

O dva dny později...

Operace proběhla prý úspěšně, miminko mi vyjmuli z břicha, ale já ho potom nechtěla vidět, nechtěla jsem, srazilo by mě to ještě víc. Z operace jsem si nic nedělala ani před ní, ani teď, po ní.

Chci jen domů, což se mi za čtyři dny splní...

Je krásná sobota, takže jsem konečně vylezla ven, nemohla jsem být neustále doma. Procházela jsem se různé po centru i po parku. Vracela jsem se domů, až když se stmívalo. Šla jsem zadní brankou, jako tehdy, když jsem jim utekla.

Najednou jsem se zastavila, ztuhla jsem, nasucho polkla a zarazila se. Slzy se mi začaly hrnout do očí a z očí po tvářích. Nevěřila jsem tomu, nešlo to. Rozběhla jsem se, jak nejvíce jsem uměla. Podlamovala se mi kolena, sevřel žaludek, ale utíkala jsem směrem tam. Směrem k němu....

Jakoby všechna bolest, když mě chytil do náručí spadla, jakoby už byl jen krásný svět. Jakoby mě už nemohlo nic zničit, nic srazit na kolena. Jakobych musela přejít ty hrůzné rány mé duše za poslední rok.

Nikdy jsem tohle nepocítila, nikdy jsem tohle nezažila, tak moc se mi ulevilo a já dospěla k názoru, že se vrtátil a že už všechno bude jako dřív....

A co bude dál? Tak nad tím nechávám otazník v podobě vaší fantazie.

Ve čtvrtek se o tom víc prokecám atd.

S láskou vaše Majuš.